V průběhu doby probíhá docela zajímavá diskuse o akvaristice. Web sám není nic moc, diskuse je jediná část, která žije. No a aby to mělo alespoň nějakou hodnotu, přináším kopii toho, čeho jsem se zůčastnil. Bohužel jsem zjistil, že je to na román.... Takže jen do začátku roklu 2002. Zaklíčováno jsem měl na mé jméno, takže občas chybí příslušné návazné části. Tak to berte s rezervou....
--------------------------------------------------------------------------------
RD ( 18.03.2003 - 08:18:53 )
RENA 101
Nevíte někdo, kde se dají sehnat náhradní díly (membrána, bubínek)na tento vzduchovací motorek ?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 17.03.2003 - 18:46:12 )
Re: Zajímavý jev - řasy
Souhlasím s Reeve a s požadavkem na zajištění růstu rostlin. Prožil jsem si jak akvárium bez řas, tak s s řasami, že kvůli tomu jednotlivé restliny odumíraly, tak i stav řekněme rovnovážný, kdy se řasa dá nalézt, ale je minimalizována. Zkoušel jsem chemii, světlo, PO4 i NO3 a jediný závěr, který jsem si udělal je, že v akváriu musí být dostatečné množství rostlin, které zlikvidují přebytečné živiny i odpad ze všech možných zdrojů. Všechny zmíněné parametry jsou "jen" doprovodným jevem, který informuje o tom, že rostliny nejsou OK. Současně ale říkám, že ještě neznám recept, jak to zařídit. Mě například vůbec nejdou červené typy a pomalurostoucí rostliny jen těžko. Naopak Egeria densa vyhazuji půl kýble co 3 týdny. Základním problémem u mě bylo, že všechny procesy spojené se změnou poměru řasy/rostliny probíhají strašně pomalu. Na to jsem neměl nervy a čas a tak jsem skoušel vše možné. K odřasení akvária došlo v podstatě samovolně v okamžiku, když jsem i pomocí této diskuse vsadil na minimalizaci krmení a zlepšení stavu rostlin pomocí PMDD. Nejen, že při rychlejším růstu zlikviduji řasu tak, že ji odstraním společně s částí rostliny, ale současně jsem zpozoroval ústup řasy i na zařizovacích předmětech. Ale celé jsem to dělal kvůli rostlinám, ne kvůli řase. Takže asi bych se vrátil k několika již opakovaným tezím:
1. Optimalizovat (spíše minimalizovat) krmení.
2. Odkalovat a zajistit kvalitní filtraci vody.
3. Hnojit (otázkou je čím - přirozeně, PMDD, CO2, kombinace...).
4. Pravidelně měnit vodu.
5. Pro eliminaci řas použít rychlerostoucí rostliny a nahrazovat je pomalu a postupně.
6. Dát si se vším na čas.
--------------------------------------------------------------------------------
Reeve ( 17.03.2003 - 17:42:06 )
Re: Barevné písky
Pokud ten barevný písek nemění chemické vlastnosti vody, rybám by nijak vadit neměl. Naopak u tmavého (černého) dna se většina ryb cítí lépe. Čistě bílý písek moc vhodný není, protože ryby jsou nad ním takové vycmrdlé a taky rychle zarůstá řasami.
--------------------------------------------------------------------------------
Reeve ( 17.03.2003 - 17:37:34 )
Re: otazka od zacatecnika
Těm platám asi závojnatka neublíží, ale moc ji neradím. Závojnatky jsou čuňata schopná brzy udělat ze sebevíc krásného akvária rozhrabaný chlív.
--------------------------------------------------------------------------------
Reeve ( 17.03.2003 - 17:33:50 )
Re: Zajímavý jev - řasy
Zastávám názor, že mnohem důležitějším faktorem, než je kvalita vstupní vody, je celkový stav procesů v nádrži, konkrétně kondice a růst akvarijních rostlin. Mezi vitalitou rostlin a vitalitou řas vidím jasnou nepřímou úměru. Je možné, že váš známý z Havířova má v nádržích lepší podmínky pro rostliny, takže řasy "utřou hubu". Tedy si myslím, že třeba i takový dusičnanový humus ze Želivky, jaký teče v Praze, může být "neutralizován" dostatečně vitálními rostlinami.
--------------------------------------------------------------------------------
MartinŤopek ( 17.03.2003 - 16:20:41 )
Re: otazka od zacatecnika
Předpokládám, že když máš v nádrži 4 platy, tak ta nádrž asi nebude velká. Závojnatku do malé nádrže nedávej, jsou vhodnější ryby i do malých nádrží.
--------------------------------------------------------------------------------
SoRex ( 17.03.2003 - 16:06:35 )
Re: otazka od zacatecnika
Tato kombinace je problémů, ale upřímně řečeno, žádná velká krása to nebude.
--------------------------------------------------------------------------------
Lola ( 17.03.2003 - 14:29:57 )
otazka od zacatecnika
Muzu dat zavojnatku ke 4 platam? dik
--------------------------------------------------------------------------------
Bronislav Němec ( 17.03.2003 - 14:15:36 )
Zajímavý jev - řasy
Dobrý den vespolek,
pozoroval jsem zajímavý jev, který potvrzuje zde neustále diskutovanou problematiku růstu řas a závislost na množství dusičnanů a fosforečnanů ve vodě.
Právě jsem navštívil kamaráda z Havířova, kterému jsem už několikrát dal nějaké přebytky rostlin. Přestože nemám nějak extra zařasené akvárium, štětičková řasa se mi tam vyskytuje. Hlavně na kamenech, kořenech a v omezené míře i na starých listech. Když jsem u zmíněného kamaráda viděl svoje rostliny, které byly zcela bez jakékoliv známky štětičkové řasy, docela mě to překvapilo. Dle jeho vyjádření, jakmile dá do akvária nějaké štětičkovou řasou napadené rostliny, řasy začnou téměř "před očima mizet".
Při dotazu na kvalitu vody jsem se dozvěděl, že na Havířovsku jde do vodovodní sítě velmi měkká a pravděpodobně i čistá povrchová voda z Jeseníků, s velmi nízkou hladinou dusičnanů. (Neměřil jsem to, informace jsou pouze z doslechu.) To by potvrzovalo i teorii o vlivu dusičnanů na růst této nepříjemné řasy.
Pokud růstu těchto řas nezabrání ani normami na pitnou vodu stanovené poměrně nízké limity dusičnanů v pitné vodě například v Brně, kde bydlím jsou tyto hodnoty těsně pod hranicí použitelnosti, je pochopitelné, že i sebevětší pravidelná výměna vody nebude mít na potlačení řas příliš velký vliv.
V tom případě má velký význam se zabývat hledáním způsobu odstranění dusičnanů z vody chemickou cestou pomocí nějaké kolony na úpravu vody, ještě před tím, než vodu v akváriu vyměním.
Aby se na tomhle poznatku dalo trošku stavět, chtělo by to, aby někdo z Havířova, nebo okolí udělal trošku solidní rozbor vody a výsledky tady zveřejnil. Každopádně stav, kdy je voda v akváriu pro štětičkovou řasu doslova zhoubná, by se většině z nás asi velmi zamouval.
Pěkný den.
--------------------------------------------------------------------------------
Chorche ( 17.03.2003 - 13:10:37 )
Re: Horní přepad a rostliny.
Přesně tak, mastný film se ještě dá přežít, ale to byla vyloženě nepohyblivá krusta a nepomáhalo ani čeření hladiny. Jinak s těmi rostlinami díky za názory, vypadá to, že problém bude ještě někde jinde, i na netu jsem našel pěkně zarostlé akvárko s horním přepadem.
Pokud máte návrh na přepad, který odebírá vodu jak ode dna tak z hladiny, tak jsem jedno velké ucho:
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Díky
--------------------------------------------------------------------------------
1/8845
--------------------------------------------------------------------------------
Martin Adamec ( 17.03.2003 - 11:20:31 )
Re: Horní přepad a rostliny.
Ten problém by možná mohl být způsobem tím, že je-li voda odebírána do filtru pouze z hladiny a ne také ode dna, vznikne mezi dnem a hladinou docela velký teplotní rozdíl (i několik °C) a to nemusí rostlinám zcela vyhovovat. Hodně to závisí na způsobu jakým se voda vrací zpět do akvária, jaká je rychlost průtoku filtrem a také na výšce akvária. Optimální je mít navržený přepad tak, aby byla odebírána jak voda z hladiny, tak i ode dna, pričemž větší část průtoku bude ode dna. Předpokládám, že jediným důvodem odebírání vody z hladiny je v tomto případě zabránění vzniku tzv. "slepé hladiny" (mastný film na hladině).
--------------------------------------------------------------------------------
Stewe ( 17.03.2003 - 07:26:48 )
Barevné písky
Zhruba před rokem se tady probíralo kde sehnat bílý písek do akvária. Jaký je váš názor na používání barevných písků? Nemyslím tím zrovna různé skleněné (červené, zelené ...), ale třeba bílý, černý apod. Nevadí to rybám?
--------------------------------------------------------------------------------
Gréník ( 16.03.2003 - 19:41:51 )
Re: Re: Obnova akvária
To Reeve: Díky za radu, udělám to tak, jak říkáš.
--------------------------------------------------------------------------------
Reeve ( 16.03.2003 - 18:42:53 )
Re: Re: Obnova akvária
Zkuste udělat "generálku za pochodu": Vyberte rostliny, techniku, kameny i písek, takže v nádrži zbyde je voda a ryby. Rostliny a vybavení očistěte, písek důkladně vyperte, skla v akváriu vydrhněte. Pak nechte usadit kal a co nejvíc ho odstraňte (klidně při tom odsajte i půl objemu nádrže).
Nakonec do akvária vraťte písek, dekorace a techniku, zasázejte rostliny a doplňte vodu. Akvárium bude jako nové.
Oproti úplnému znovuzařízení to má dvě výhody: Po generálce v akváriu zůstane část "staré vody", takže biologické procesy budou nabíhat rychleji. A ryby nemusíte nikam přemísťovat. Těch pár hodin vydrží i v holé nádrži a stres při čištění bude pro ně určitě menší než stres (dokonce dvojnásobný) z úplného přelovení do jiného akvária.
--------------------------------------------------------------------------------
Gréník ( 16.03.2003 - 13:37:04 )
Re: Re: Obnova akvária
Vypadá to, že písek mi opravdu někde černá, ale to je možná jen rozsivkami na skle akvária. Mám poměrně málo osvětlené akvárium(zářivka PowerGlo+bodové světlo). Mám tam hnědovku, anubisy, vallisneria asiatica a echinodorus bleherae, ale rostlinám seposlední dobou moc nedaří. Hnojím občas Ferropolem. Mám pocit, že se někde na špatně přístupných místech v akváriu příliš hromadí odpad:-( Počet ryb snad není velký(4 barbus nigrofasciatus, 4 kardinálky, 1 parmička krásnoploutvá, 1 přísavka gastromyzon, 1 ancistrus, chci přidat ještě 2 pancéřníčky z jiné nádrže). Obnova akvárka bude asi na místě.
--------------------------------------------------------------------------------
Kazooie ( 16.03.2003 - 12:33:16 )
Re: Mřenky
Druhová nádrž určitě není nutná. V knížkách se o nich píše, že se nemají kombinovat s rybkami dna nejspíš proto, že většina mřenek se mezi sebou neustále prohání a zabírají si malá teritoria - a tím by mohli ostatní obtěžovat. Doporučuji alespoň malé hejnko (nejméňe 5-6 kusů), mnou chované Botia modesta byly silně agresivní. Záleží hlavně na druhu, který si vybereš, třeba mřenky nádherné (Botia macracantha) jsou mírumilovné.
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 16.03.2003 - 10:17:24 )
Re: Obnova akvária
3 roky bývá doba, po které je vhodné (zejména větší) akvária podrobit "generálce". Není to však nutné, pokud akvárium s pískovým dnem pravidelně hloubkově odkalujete tak, aby se nahromaděný detrit v hlubších vrstvách nemohl anaerobně rozkládat (průvodní jev - černání písku).
U malého akvária 84 litrů (kde asi nebude silná vrstva písku nedostupná při běžném odkalování) nemusí být taková "generálka" akvária vůbec nutná.
Záleží ale vždy na konkrétní situaci.
--------------------------------------------------------------------------------
Gréník ( 16.03.2003 - 09:57:31 )
Obnova akvária
Zdravím všechny příznivce akvaristiky!
Mám již asi 3 roky 84 litrové akvárko. Uvažuji o jeho "obnově". Je vhodné po takové době celé akvárium znovu založit? Myslím tím úplné vyprázdnění akvária, proprání a částečná výměna dna, znovuzasázení rostlin apod. Nebo to naopak bude rušivý zásah? Budu vděčná za odpověď, dík.
--------------------------------------------------------------------------------
Dendeli ( 15.03.2003 - 20:44:43 )
Mřenky
Dobrý den
Ráda bych se dozvěděla, proč se o mřenkách mimo jiné píše v každé knížce, že se nemají kombinovat s jinými druhy ryb obývající dno(jsou prý mezi sebou mírumilovné). Je nutná druhová nádrž? Dík
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 15.03.2003 - 13:21:52 )
Re: Řasy a podpora jejich růstu...
Růst řas a fytoplanktonu podporuje kdeco. Zajímavý text, jak to zkouší ve velkém (v moři) a bez chelátů {:-) najdete zde...
--------------------------------------------------------------------------------
bontik ( 14.03.2003 - 23:57:15 )
rasy....
ahoj v posledni dobe se mi v akvariu rozmnozili rasy 1.muze mit na rust ras vliv pridavani KNO3 jako prisada v PMDD? 2.Kde se da koupit v Praze Tenso coctail nebo chelated trace mix(snad je to spravne). 3.cim se da zmerit NO3 ? kolik tento test stoji?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 14.03.2003 - 18:09:38 )
Re: Vodní kámen.
Já se připojuji k tomu octu. Asi trochu necitlivě, ale při výměně vody použiji hadr napuštěný octem - tedy 8%ním potravinářským. Po odstranění kamene (a řas) to přejedu vypraným hadrem. Víc nic s tím nedělám. Asi se něco octa do vody při opětovném napuštění dostane, pravidelně ale měřím vodu po napuštění a nebyly nalezeny významné výkyvy měřených parametrů vody.
--------------------------------------------------------------------------------
Reeve ( 14.03.2003 - 13:23:03 )
Re: Vodní kámen.
Trochu nerozumím vašemu požadavku, že nechcete akvárium "několikrát oplachovat". To je skoro totéž, jako kdybyste chtěl vodní kámen odstraňovat za plného provozu nádrže. V tom případě je možné použít jen žiletku nebo jinou chemicky inertní škrabku.
Budete-li však mít nádrž vypuštěnou (a platí to i pro krycí skla), můžete použít cokoliv, co vodní kámen rozpouští. Například ocet, kyselinu citronovou nebo (chcete-li něco obzvášť účinného) kyselinu chlorovodíkovou. Ve všech případech se vyplatí po nanesení nechat kyselinu pár minut působit, pak vydrhnout (s HCl v rukavicích) a nakonec dobře opláchnout (třeba jen "jednou", ale důkladně) - podobně jako byste akvárium oplachoval od běžného saponátu. Akvárium pak samozřejmě můžete napustit hned...
--------------------------------------------------------------------------------
jandiz ( 14.03.2003 - 13:16:48 )
Vodní kámen. To: lupen
Zdravim
ja pouzivam sul s octem a pak to jenom oplachnu teplou vodou. Cistim to tak uz skoro 20 let a zatim si zadna ryba, ani rostlinka nestezovala :-)
Jandiz
--------------------------------------------------------------------------------
lupen ( 14.03.2003 - 12:31:23 )
Vodní kámen.
Budu čistit své akvárium a při té příležitosti bych ho chtěl zbavit vodního kamene, kterého je hlavně v horních partiích a na krycích sklech poměrně dost. Prosím o radu na nějaký přípravek, po kterém budu moci akvárium opět brzy napustit a neobávat se o život rybek a rostlin. Několikrát opláchovat bych ho taky nechtěl. Děkuji za radu.
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 14.03.2003 - 11:15:01 )
Re: Horní přepad a rostliny
Otázkou je, zda přepad je skutečnou příčinou toho, že se rostlinám nedařilo. Příčina přece mohla být někde úplně jinde, jenom ji nedokážete identifikovat. To je ale mezi akvaristy zcela běžné.
Mnohokrát opakované tvrzení o čeření vody a vypuzení CO2 z roztoku má podle mého názoru omezenou platnost (už jsem o tom psal mockrát), konkrétní měření (spolehlivou a přesnou metodou) za přesně definovaných počátečních podmínek jsem zatím nikde publikovaná nenašel.
Zatím moje zkušenost z praxe je, že provzdušňování nebo čeření vody nemá na rostliny (pokud ovšem nepoužíváte přesycování akvária čistým CO2 na koncentraci řádově vyšší, než rovnovážnou) podstatný vliv.
Nutno dodat, že pro ryby je provzdušňování a čeření vody vždy přínosem. (Možná nějaká výjimka existuje, ale momentálně mě nic nenapadá... {:o)
--------------------------------------------------------------------------------
SoRex ( 14.03.2003 - 10:26:27 )
Re: Poecilia sp.Orange ballon
Opravdu se jedná o blíže neurčitelný hybrid Poecilia velifera x latipinna x petensis. Deformace je genetická, ale bez cílené selekce v dalších generacích mají tendenci vracet se k původnímu (nedeformovanému) tvaru. Nejde tedy o geneticky pevný znak. Naštěstí. Můj soukromý názor je, že chov tělesně deformovaných jedinců je zrůdný a neměl by být akvaristy podporován.
--------------------------------------------------------------------------------
Chorche ( 14.03.2003 - 09:28:09 )
Horní přepad a rostliny
Když už jsme u těch filtrů "urob si sám", chtěl bych se zaptat na jednu věc.
Máte někdo fungující rostlinné akvárium (s prosperujícími rostlinami) s horním přepadem, tedy voda není nasávána u dna, ale přepadává z hladiny rovnou do filtru? Měl jsem to takhle půl roku a rostlinám se vůbec nedařilo, teď když jsem to vrátil zpátky, tak se to zase zlepšuje. Může mít způsob odvádění vody do filtru vliv na prosperitu rostlin?
--------------------------------------------------------------------------------
Chorche ( 14.03.2003 - 09:23:50 )
Filtr - konkrétní řešení - To: Rosik
Chtěl bych jen doplnit konkrétní poznatky s dimenzováním přepadu. Můj přepad je velmi jednoduchý: obrácená 2 l PET láhev s uřezaným dnem, do hrdla zastrčená hadice (tuším, že 5/8 pasuje na těsno) a utěsněná silikonem.
Už průměr této hadice omezuje možnosti průtoku na max. 200 l/h, při vyšším voda nestačí oddtékat.
Mám akvárko 300 l, filtr asi 27 l. Když jsem s přepadem začínal, tak jsem zkoušel různé průměry hadic, ale rozdíl ve výšce hladin mezi akvárkem a přepadem byl takový, že jsem to nemohl pustit na více než 50 l/h. Nakonec jsem se naštval a vyrobil přepadové potrubí s průměrem 4 cm. Nyní je úbytek vody ve filtru při rychlosti 150 l/h asi jen 2-3 l.
Je tu ještě problém, jak naplnit přepad. potrubí vodou. Jednoduché řešení jsem našel na Kribu: navrtat potrubí v nejvyšším místě, zalepit do dírky hadičku a tou pak vysát z potrubí vzduch.
--------------------------------------------------------------------------------
catfish ( 13.03.2003 - 21:25:37 )
Re: Poecilia sp.Orange ballon
hybrid Poecilia latipinna ? nebo jiné živorodky.
--------------------------------------------------------------------------------
bano ( 13.03.2003 - 20:59:09 )
Poecilia sp.Orange ballon
Môže mi niekto poskytnúť info o tejto rybke?Videl som ju v jednej akva a zdala sa mi dosť drahá(Cena na úrovni Krypopterus bicchihis alebo Hypostomus plecostomus-80Sk).
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 13.03.2003 - 20:05:42 )
Světová soutěž 2002 - Akvárium živě 2-2003
Dovoluji si upozornit, že v novém čísle AŽ jsou otištěny fotografie vítězných akvárií ze světové soutěže 2002. Poprvé v Česku! A kdo zas bude psát, že si Amano dělá reklamu, pak říkám ano. Dělejte si ji taky tak chytře...
{:o)
--------------------------------------------------------------------------------
kersten ( 13.03.2003 - 16:39:57 )
Re: Filtr - konkrétní řešení - To: kersten
zdravim,
add 1 - muzeto byt lepsi a nemusi, to musi posoudit nekdo kdo obe varianty zkousel, jinak to bude jen ciste teoretizovani
add 2 - filtr mam ve skrince pod akvariem a zakryty umelohmotnou deskou
Kersten
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.03.2003 - 14:08:41 )
Re: EHEIM - To: Inza
Na hadice stačí klasická akvaristická štětka. Mně se osvědčilo, že jsem hadice obalil černou izolační páskou. Do hadic tak nejde světlo a výskyt řasy se radikálně omezí. Filtr sám je oříšek. Nesmí se zapomenout na vstupní šroubení. Uvnitř je relativně komplikované a tak to tam zarůstá krásně. Mě filtr pracuje již druhým rokem, zatím jsem vyměňoval pouze obsluhou zničený zámek filtru. Ale že se to zanáší, to je fakt. A průtok mám dnes někde na 1/3 podle technických dat filtru. Měřil jsem to s kýblem a se stopkama v ruce :-)) A to ho čistím 1x za 2-3 týdny, někdy i častěji.
--------------------------------------------------------------------------------
Inza ( 13.03.2003 - 13:45:13 )
Re: Oddělovací trafo - To: ProfesorHorak
Pro daný účel bude oddělovací trafo asi nejlepší řešení. Důvodem jeho používání ve zdravotnictví je (kromě bezpečnosti) to, že pokud dojde ke zkratu mezi jedním z fázových vodičů a zemí, tak nedojde k výpadku napájení. Pro správný provoz je nutné důsledně propojit i kolíky zásuvek i ostarní kovové předměty (tedy použít třívodičové vedení !!!) a také ze zmíněního zdravodnického zařízení zjískat takzvaný hlídač izolačního stavu, který upozorní na situace, kdy došlo ke spojení jednoho z fázových vodičů se zemí a ochranná funkce je vyřazena. Instalaci doporučuji přenechat někomu s příslušnou kvalifikací (nebo znalostmi).
PS: Pozoruji diskusi ohledně filtace a "drahých hraček", něco podobného jsem hledal tak před půl rokem a nic. Tak jsem si pořídil do nového 200l akvarka EHEM 2233 a teď sleduji jak mi začínají zarůstat hadice, snižuje se průtok a přemýšlím co s tím (a to je to teprve v záběhu - 6. týden a 10 malých živorodek).
Inza
--------------------------------------------------------------------------------
jandiz ( 13.03.2003 - 12:59:12 )
Re: Filtr - konkrétní řešení - To: kersten
Zdravim, chci si taky delat vlastni fitr. Mam jen par dotazu.
1. Nebylo by lepsi aby prepazka prvni komory filtru byla obracene? Myslim tim aby voda prez ni pretekala a ne ji podtekala. Podle me by se pak usnadnilo i cisteni a hrubsi necistoty by se usazovali na dne 1 komory a nesli by (v takovem mnozstvi) do komory druhe.
2. Ten tvuj filtr mas otevreny, nebo prikryty nejakym krycim sklem?
Diky Jandiz
--------------------------------------------------------------------------------
kersten ( 13.03.2003 - 11:26:46 )
Re: Filtr - konkrétní řešení - To: Rosik
zdravim, cerpadlo jede nepretrzite a kdyz hladina klesne tak ze je slyset jak cerpadlo nabira vzduch a hlasite chrci tak vim ze je cas zase doplnit/vymenit vodu, coz dle pocasi byva tak v intervalu 2 az 4 tydnu
Kersten
--------------------------------------------------------------------------------
Rosik ( 13.03.2003 - 10:07:15 )
Re: Filtr - konkrétní řešení - To: Rosik
Díky za superrychlou odpověď. Jen k doplnění. Čerpadlo Ti jede nepřetržitě nebo je spínáno podle výšky hladiny na výstupu? Myslím si, že principielně by mohlo běžet nepřetržitě.
--------------------------------------------------------------------------------
kersten ( 13.03.2003 - 09:50:05 )
Filtr - konkrétní řešení - To: Rosik
Zdravim,
na prvnipohled vtom nevidim nic vyslovene spatneho. Pri konstrukci je ale treba navrhnout dostatecne dimeznovany prepad aby jim protekalo distatecnemnozstvi vody a nedochazelo k shromazdovani vody v nadrzi ci v nadrzce prepadu.
protoze u filtru nemas uvedene zadne miry, tak si myslim se zkusenosti se svym 150L filtrem ze pocet komor by mozna stalo za to snizit o dve.
Dale bych prepazky jdouci ode dna netahl tak vysoko protoze ve filtru nebudes mit stale stejnou vysku vodnihosloupce ale sloupec se ti bude snizovat dle toho jak se ti bude voda odparovat ci se budou zanaset filtracni hmoty
dale bych ja osobne navrhoval do 1. komory (c.3) dat filtracni vatu k zachycovani hrube necistoty a k predfiltraci, pri tvemreseni se ti sice cast bude usazovat ale taky velka cast se zastavi o prvni molitan v druhe komore a snaze se cisti vata nez molitan
jako filtracni hmoty bych navrhoval hrubou filtracni vatu, molitan, dle poctu komor nejdrive hrubsi a pak jemnejsi a na zaver bych navrhoval nejaky substrat ktery je hodne porezni pro bakterie.
Kersten
--------------------------------------------------------------------------------
Rosik ( 13.03.2003 - 09:22:37 )
Filtr - konkrétní řešení
Vážení, rád bych Vás všechny oslovil s dotazem na filtr. Ve svém akváriu (675 litrů) doposud používám filtr FLUVAL 304. Pro jeho velkou hlučnost a nespolehlivost (při výpadku sítě se stává, že nenaskočí) jsem se rozhodl postavit si vlastní filtr. Schema jeho činnosti jsem namaloval a vystavil na internetu zde.
Budu Vám velmi vděčný, pokud mi své názory na tento filtr napíšete a případně opravíte chyby, které jsem v návrhu udělal. Před vlastní stavbou bych chtěl tento problém raději konzultovat. Předem děkuji za Vaše odpovědi.
Petr Rozsíval alias Rosik
Stránky o mém akváriu
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 12.03.2003 - 21:34:44 )
Re: Neonky!!
Pravděpodobně se jedná o "krupičku". Podívej se na http://www.sweb.cz/akvastranky/akva.htm. Tam je i metodika léčby.
--------------------------------------------------------------------------------
Feri killer ( 12.03.2003 - 21:24:08 )
Neonky!!
Prosi Vas, poradi mi nekdo?Mam par neonek(7) A od vcerejska se na "skoro" vsech rybach co nam(i na prisavnych sumcich) objevily malinky bily tecicky,jsou hlavne na ploutvich.Jsou mensi nez 1mm-co je to za nemoc a jak ji lze vylecit(a hlavne i sumecky)..
--------------------------------------------------------------------------------
salik ( 12.03.2003 - 19:53:52 )
Re: Re:Jestě jednou k Wodkafilter....
neviem ake mas velke akvarium ale ja som si na ten ucel vcera spojazdnil filter urceny pre vonkajsie "jazierka", filtre maju obsah od cca17L a viac, cenovo su na urovni 3-5L "hraciek"...
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 12.03.2003 - 17:43:21 )
Re: Biofiltrace - nitrifikace - denitrifikace
Velkoobjemový nitrifikační biofiltr sériově nejspíš nikdo nevyrábí. Je to doplněk dost individuální ke konkrétnímu řešení akvária a nejjednodušší je navrhnout si takový filtr sám. Jako přepad se dá snadno použít levný plastový vanový šroubovací přepad (řád do 20 Kč za komplet), který napojíte PVC trubkou (kolena apod. jsou běžně v prodeji). Nitrifikační filtr samozřejmě snese mnohem vyšší průtok, než denitrifikační. Nádobu je nejlepší slepit ze skla nebo z plastových desek. Díru na přepad vyřízne sklenář. Konkrétní umístění je věcí individuální volby.
Denitrifikační filtry pro sladkou vodu moc smysl nemají. S tím alkoholem - já byl na jedné přednášce, kde byla doporučována kyselina mléčná, ale asi to nebude jediná možnost. Toho alkoholu je přece jen škoda, že. Ačkoli - kdo bublá s kvasnicemi, má alkohol jako "odpadní" produkt...
{:o)
Otázkou zůstává, jestli má smysl stavět kolem běžného okrasného akvária filtrační monstra. U velkých akvárií (jak jsem uvedl minule) ale musí být vnější filtr už součástí projektu.
--------------------------------------------------------------------------------
skypi ( 12.03.2003 - 15:59:28 )
Re:Jestě jednou k Wodkafilter....
Aby nedošlo k nedorozumění - text zněl :
"Co se týče té filtrační keramiky - je to už opravdu skoro úsměvné ... Namátkou - viz např. www.lars-sebralla.de - wodkafilter"
Měl jsem v úmyslu pouze poukázat na opodstatněnost použití "keramického" materiálu (SIPORAXu) jako takového a wodkafilter jsem zvolil pouze jako příklad použití, neb se jej dle mého autorovi podařilo velice dobře teoreticky a prakticky rozpracovat.
Ještě k biofitrům...
Jako teoreticky nejlepší - "zlatý grál filtrace" - by se mi studiu řady pramenů jevila jako optimální právě kombinace velkokapacitního biofiltru (nitrifikačního) a filtru denitrifikačního (resp. jiného zařízení na odstranění dusíkatých sloučenin) - např. tehdy , kdy je nutné omezit výměnu vody-, kdy by se mělo dařit omezit zásahy do nádrže na naprosté minimum. . Bezpečný provoz denitrifikačního filtru, bohužel, předpokládá jistou sumu znalostí, prvně jmenovaný je podstatně víc "blbuvzdorný".
Komplikací - pokud není velkokapacitní biofiltr hydrostaticky uzavřen (což by byla velkokapacitní obdoba našich eheimů,fluvalů,atmanů atd. - ale není mi známo, že by bylo někde něco takového ke koupi) nebo umístěn nad nebo vedle nádrže - je nutnost vrtat dno nebo boční stěnu akvária nebo opatřit stávající nádrž přepadem.
Má někdo z diskutujících povědomí, zda-li někdo velkokapacitní biofiltry vyrábí a prodává? Z dřívějška mám neověřenou informaci, že podobný typ filtru byl k vidění (nevím zda i ke koupi) ve Sklorexu v Brně, solidní a spolehlivé filtry by měl vyrábět Ing. Dařbujan, sic pro mořské nádrže, ale s použitím pro sladkovodní nádrže by snad neměl být problém.
skypi
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 12.03.2003 - 15:41:47 )
Re: Filtry......(Luděk)
Přesně to mě napadlo když jsem pročítal odpovědi. Je to sice logické, v originálním návodu je to v tom pořadí, jak to mám já. Tam se dokonce popisuje, jak mechanické nečistoty zůstávají v keramice a vata je na koncové, jemné čištění.
Již jsem to obrátil, molitan a vatu dospodu. Uvidíme co to udělá. Obávám se ale, že si moc nepomůžu, celkový objem nečistot zachycených ve filtru přece zůstává stejný a tak to budu muset rozebírat stejně často.
Koukal jsem dnes na domovní filtry. To je k ničemu. Všechny opravdu počítají s tlakovou vodou, takže by se vnitřní kartuš musela vyměnit za něco jiného. Třeba opět molitan. Asi by to takhle šlo, ale nejlevnější byl za 1200.- Kč. :-(((
--------------------------------------------------------------------------------
Karel V. ( 12.03.2003 - 11:18:23 )
Re: Jak omezit vyrůstání echinodorů z akvária?
Dekuji za odpoved.
Vedel jsem, ze jsou to druhy vyrustajici z akvaria, ale myslel jsem, ze 60cm je dost na to aby to nedelaly (bohuzel omyl).
Raritou jsem pochopitelne myslel ten nazev nikoliv samotny E.uruguayensis (to jen pro upresneni).
--------------------------------------------------------------------------------
Luděk Švarc ( 12.03.2003 - 10:36:24 )
Re: Filtry......
Pro IvoS: jestli jsem z tvých stránek dobře pochopil, používáš ve svém filtru jako první náplně "biologické" a až teprve na konci filtrační vatu jako náplň "mechanickou". Já jsem pořadí obrátil, jako první mám filtrační vatu s klasickým molitanem (asi 1/4 objemu filtru) a potom ve zbytku hrubý bioakvacit a drobný štěrk. Zhruba jednou za měsíc vyperu pouze tu vatu s molitanem, a "biologické části" si nevšímám. Nezkoušel jsi něco podobného ?
--------------------------------------------------------------------------------
Martin Adamec ( 12.03.2003 - 09:43:21 )
Jestě jednou k Wodkafilter....
Jak takový filtr funguje a proč je tam ta keramika je mi zcela jasné, sám jsem donedávna něco podobného používal. Jako substrát jsem měl Amonia remover od Hagenu - pouze jako substrát ne k odstranění dusikátých látek! - ten ve slané vodě nefunguje a jako krmivo jsem tam používal místo vodky Nitrate-Minus od Tetry, takže to bylo zcela bezúdržbové (není třeba dolévat alkohol). Mě spíše zarazilo dávat tento filtr do souvislosti s drahými hračkami pro akvaristy. Co tady totiž nepadlo a staví tento filtr do zcela jiného světla je fakt, že tento typ filtru je primárně určen pro mořská akvária (ve sladkovodním samozřejmě bude fugovat taky, ale zde s Vámi naprosto souhlasím, že je zde zbytečným přepychem), kde není častá výměna vody kvůli stabilitě prostředí žádoucí a je zde tedy velmi problematické odstranění dusičnanů jinou cestou. Přitom požadavky na množství dusičnanů, zvláště v riffových nadržích, jsou mnohem přísnější ( < 10 mg/l a v ideálním případě běžnými testy neměřitelné), než ve sladkovodním akváriu. S výše uvedeným filtrem mi hladina dusičnanů klesla během cca 6 týdnů z 80 mg/l na 5 mg/l (měřeno testem Sera). V současné době jsem tento filtr ovšem nahradil dokonalejší "hračkou" - výroba samo-domo, takže finančně velmi nenáročné, denitrifikačním filtrem na bázi síry, který je mnohem méně náročný na dodržení optimální rychlosti průtoku, nevyžaduje krmení (tím je zde síra, ovšem její úbytek je tak malý, že ji není po mnoho let nutno doplňovat - nejspíš nikdy :-))a navíc diky zařazené koloně s vápencovou drtí obohacuje mořskou vodu o tolik potřebný vápník. Tento filtr mám zatím v provozu asi jen čtrnáct dní ve svém nano-mořském akvárium :-), takže uvidíme. Pokud tahle problematika někoho zajímá a vládne dobře angličtinou, zkuste třeba v googlu zadat sulphur denitrator a dozvíte se více.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 12.03.2003 - 08:46:44 )
Re: Filtry......
Když jsem si přečetl všechny příspěvky, v prvé řadě jsem musel poděkovat panu Pelikánovi. Vyprovokoval totiž příspěvky, které by tu asi bez jeho reakce nebyly.
V druhé řadě bych si dovolil závěr. Filtr EHEIM 2233 se mi zanáší hlavně z toho důvodu, že se ho snažím využít jak na mechanickou, tak i na biologickou filtraci. Na mechanickou biomolitan a akvaristická vata, na biologickou keramika. A v tak malém prostoru to prostě není schopno splnit oba požadavky bez zvýšení nároků na údržbu. Osobně bych se tedy rozhodl spíše pro biologickou filtraci a z filtru odstranil vatu a molitan. A na vstup vlastního filtru skusím přípojit nějaký mechanický filtr. Napadá mne skusit nějakou další "hračku", která ale bude snadno rozebiratelná a naplnit ji pouze nějakým hrubším biomolitanem a vatou. Zatím jsem dal pouze na hadici kostku biomolitanu, abych zabránil vstupu do filtru alespoň nejhrubšímu. Ale ani to se mi nelíbí, když musím denně do akvária a čistit.
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 12.03.2003 - 00:39:10 )
Jak omezit vyrůstání echinodorů z akvária?
Koupil jste druhy, které v akváriu vždy skončí jako "nadzvedávači skla". (Jejich správné lat. jméno ponechám mimo diskusi). Jediný recept, pokud je nechcete rovnou někomu darovat, je oškubat co nejvíc listů a poškodit kořenový systém.
Zesílením intenzity světla je zpátky do vody z emerzu nezaženete, mají prostě nejraději způsob existence nad hladinou. (U jiných druhů - submerzních, to ale pomoci může - zkrátí se řapíky listů, rostlina zhoustne a přitlačí se více ke dnu).
To, co jste koupil pod jménem E. africanus, je nejspíš některý z hybridů nebo přírodních forem E. uruguayensis. V akvaristických obchodech je ale "dovoleno vše", tak bych se vůbec nedivil, kdyby pod tímhle jménem někdo prodával třeba náš "domácí echinodor" - žabník Alisma-plantago aquatica :-)
Laik žabník od emerzního šípatkovce těžko rozezná. Už i tohle jsem kdysi v akvaristickém obchodě zahlédl...
E. uruguayensis (to, co bylo podvodně vydáváno za "africký šípatkovec") už dnes žádná rarita není. Ale je to jinak rostlina velmi dobře rostoucí ve vodě, žádný "zvedač skla"...
{:o)
Když už jsme u toho Rataje, 3.3.2003 jsme tady komentovali Ratajův text o "okyselování vody" rostlinami v akváriu, který má nově na svém webu označen jako text z AT3/2003. AT jsem si vypůjčil, ale Ratajův text jsem v něm nenašel. Asi další z jeho "šumperských žertíků". Nebo možná snaha redakce poskytnout poslednímu autorovi odvolávajícímu se na domnělé "okyselující rostliny" získání alespoň minimálního časového odstupu. Přece jen to je "převratná událost české akvaristiky"....
{:o)
--------------------------------------------------------------------------------
Karel V. ( 11.03.2003 - 23:00:29 )
Jak omezit vyrustani echinodoru z akvaria?
Zdravim diskutujici!
Mam problem s Echinodorus paniculatus a Echinodorus "Fluitans" (aspon pod temito jmeny jsem je koupil) - rostou mi z vody ven. Mam nadrz vysokou 60cm, s krycim sklem (nebyt toho kdo vi kde uz by ty listy byly), nehnojim ani "nebublam", osvetleni jen 3x 11W kompaktni zarivka, teplota vody 26-28.
Nekde jsem kdysi cetl, ze pomuze povytahnout rostlinku tak, aby se pretrhaly jemne korinky. Tim se udajne rostlina pribrzdi - moc to nezabira.
Uvazoval jsem o zvyseni intenzity osvetleni, aby se listy nemuseli "tahnout" za svetlem. Je tato uvaha spravna, nebo je to blbost?
Ma nekdo nejaky jiny figl, jak ty rostliny pribrzdit = udrzet pod vodou?
PS: Narazil jsem v akvaristice na nabidku rostlin od Rataju, a hle co jsem mezi nimi nenalezl...Echinodorus africanus v cele sve originalite. Hned jsem si ho koupil .. takovou raritu prece musim mit. ;-)
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 11.03.2003 - 22:28:03 )
Filtrácia: Nitrifikácia X denitrifikácia X kyslík
Re: Salik (Micrococcus?)
Denitrifikácia prebieha v nedostatku kyslíka, Nitrifikácia naopak kyslík potrebuje.
Biofilter je dosť široký pojem, treba vždy uvádzať, aký (nitri- či denitri- apod.)
Prekysličovacie (prevzdušňovacie) prepážky sú práve kvôli doplneniu spotrebovaného kyslíka.
Re: Filtry atd... (IvoS)
Hlavním problémem filtrů typu Eheim je, že mají víc různých náplní s různými funkcemi pod jedním "zámkem", navíc v malém objemu. Když už Eheim máte doma, tak jej využijte na ten typ filtrace, který považujete za nejdůležitější pro vaše akvárium. S mechanickou rychlofiltrací jde samozřejmě ruku v ruce časté čištění (tzn. zkrácení pobytu zachycených org. částic ve filtru na minimum). Ale to se právě musíte rozhodnout vy, co požadujete.
--------------------------------------------------------------------------------
salik ( 11.03.2003 - 21:23:47 )
Re: IvoS, Hračky - filtry
"bakterií rodu Microcockus denitrificans v bezkyslíkatém prostředí"
-mal som predstavu ze denitrifikacne bakterie potrebuju prave kyslik...mozes to "trosku" vysvetlit? naco sa potom robia prekyslicovacie prepazky na vonkajsich lepenych biofiltroch?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 11.03.2003 - 20:45:42 )
Re: Filtry atd...
A já bych dodal totéž, co před cca týdnem. Co je tedy použitelné v podmínkách normálního bytu a "malého" akvária 200l. EHEIm a podobné je to, co jsem schopen využít a zprovoznit. Na výrobu nemám ani čas, ani trpělivost, ani prostory. Takže i když budu akceptovat všechny výtky vůči obchodně nabízeným filtrům, existuje pro mě alternativa?
--------------------------------------------------------------------------------
skypi ( 11.03.2003 - 15:54:59 )
Re: V. Pelikán , Filtry a filtrace mých akvárií...
Děkuji za odpověď. Jsem rád a oceňuji , že došlo k jistému "vyjasnění pozic", což asi byla chyba, že jsme to neudělali již dříve - mám rozhodně jiné požadavky, než např. chovatel v pěstírně.
Jak už jsem uvedl - nemám naprosto nic proti velkoobjemovým biofiltrům (pokud splňují i některé další požadavky) ba právě naopak a opakuji , že mohou být cestou "nejmenších problémů".Bohužel, je nutné vycházet z "místních podmínek" a někdy prostě není velkokapacitní biofiltr únosný. Zajímavou otázkou , myslím nejen pro mne by bylo, jak by se takový velkoobjemový filtr choval po naplnění komor např. zmíněným SIPORAXEM.
skypi
--------------------------------------------------------------------------------
skypi ( 11.03.2003 - 15:53:04 )
Re: IvoS, Hračky - filtry
To Martin Adamec
Wodkafilter je zařízení na denitrifikaci. Při tomto procesu se využívá činnosti bakterií rodu Microcockus denitrificans v bezkyslíkatém prostředí, které je potřeba v "hojném počtu" usídlit na nějakém médiu. Jako toto médium používá a doporučuje autor SIPORAX firmy Schott, což je právě onen "keramický" materiál na bázi zpěněného skla. Ve světě se pravděpodobně tento materiál užívá nejvíce. Výrobce udává na 1 l objemu filtrační plochu 270 m2 ,je tedy menší, než u konkurenčního materiálu Ehfisubstrat firmy Eheim, ale to pravděpodobně nebude naprosto na závadu. Výhody jsou zřejmé - v malém objemu obrovská plocha pro usídlení bakterií (zmenšení filtr. jednotky) a rovněž naprostá chemická netečnost.
Nevýhoda je také zřejmá - cena.
O "žádné zázraky" se opět rozhodně nejedná, při nevhodném použití to mohou být "vyhozené peníze" - resp. efekt nemusí být adekvátní vynaloženým prostředkům, nutné je např. dbát na kvalitní předfiltraci.
V rámci objektivity jsem ochoten připustit, že reklama může být v jistých případech do jisté míry zavádějící v tom smyslu, že potencionální zákazník může nabýt dojmu, že se jedná o již zmíněný "všespásný zázrak".
skypi
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 11.03.2003 - 11:04:03 )
Filtry a filtrace mých akvárií...
Skypi mě oslovil (10.03.2003-16:15):
"...K těm "hračkám" - pane Pelikán, čímžeto filtrujete vy?...";
pokusím se tedy prokousat jeho příspěvkem a shrnout fakta.
Čím filtruji já?
V malých nádržích (tedy kategorie zhruba 200 l jako předvedli soutěžící na AGA a Skypi) minimálně (jen kvůli pohybu vody) - buď nějaký jednoduchý filtr (molitan) nebo jen vzduchování. Pokud se taková nádrž nežene do vysokých intenzit růstu (hodně světla, hodně hnojiv), je to poměrně nenáročné na údržbu (s přiměřeným množstvím ryb).
U velkých akvárií (zde cca 1500 litrů), která jsou umístěna ve veřejných prostorách (a kde je zadáním i množství atraktivních ryb), používám jednoduché, ale objemné nitrifikační filtry (podstata toho, co je zahrnováno pod pojem "biologický filtr"), jejichž hlavním účelem je chránit ryby před náhlým zhoršením kvality vody (dusitany a čpavek), druhotně ještě zadržují část mikroskopických částic rozptýlených ve vodě. Zcela je potlačen požadavek hrubé mechanické filtrace (není nutná - kal je z akvária odstraňován pravidelným - týdenním - odkalováním). Čištění takového filtru (odsátí jemného kalu ze dna filtrační nádoby) zhruba po 6-ti měsících - tedy filtr je prakticky bezúdržbový. Obsahuje jen "baterii" desek PUR s otevřenými póry - substrát pro usazení a množení nitrifikačních bakterií. Principiálně jednoduchý, není vidět, neruší. Jeho velikost tvoří zálohu i pro nečekané zátěže. Jen stěží je možné srovnávat jeho funkci a jednoduchou (či téměř žádnou) údržbu s (rychlo)filtry typu Eheim, o objemu filtrační hmoty nemluvě.
(Základní uspořádání jednoho takového systému před zakrytím dřevěným obkladem jsem ukazoval už 4.3.2003-22:48) Po zakrytí a dvou měsících provozu vypadalo akvárium takto, což zatím nepovažuji za konečný a ustálený vzhled (rostliny musí zmohutnět k velikosti nádrže 320x70x70 cm).
Druhé akvárium zhruba 1500 l (320x65x80 cm) můžete vidět zde, nebo z druhé strany a zde. Filtr je oproti předchozímu umístěn nad akváriem (viz tmavá silueta fitru). Umístěno je ve vstupní hale Holiday Inn v Brně (od konce srpna 2002).
Podrobnější fotodokumentaci obou akvárií připravím dodatečně na svých stránkách.
Tolik ke Skypimu a jeho dotazu.
***
Závěrem bych chtěl říci, že to, co předvádí Skypi, Lucky a další ("Amanovci"), je úzce specializovaná oblast rostlinářské akvaristiky ("vodní zahrádkáři" :-), která má své specifické "desatero", jejich cílem není chov akvarijních ryb (ve smyslu poskytnout jim co nejlepší podmínky a vychovat co nejkvalitnější jedince v okrasném rostlinovém akváriu). Ryby tvoří jen doplněk a na jejich potřeby se moc nehledí (viz nepřirozeně vysoká koncentrace CO2 ve vodě, intenzívní osvětlení atd.) Mnoho zkušeností užitečných pro tento obor nemusí být nutně vhodných pro obyčejnou okrasnou rostlinářskou akvaristiku (sem počítám i sebe), kde je i jiná druhová skladba rostlin (především více typicky submerzních druhů), či dokonce pro chovatelský obor, kde rostliny tvoří (v rámci možností) doplněk akvária s dospělými chovnými rybami. Přenositelnost některých metod do jiného oboru má svá omezení a je třeba s tím počítat (což si málokdo - zejména začínající akvaristé - uvědomuje). Priority každého oboru se liší a není možno zásady vhodné pro jeden obor vnucovat oboru druhému. (Což je málo zdůrazňováno a respektováno.)
Proto ani nelze srovnávat např. uvedená velká akvária s jinými, jejich podmínky provozu (určované funkcí prostor, v nichž jsou umístěny) jsou specifické (zkuste např. intenzivně svítit od 6:30 do 23:30 ... tedy 17 hodin! :-), obě akvária jsou navržena (nikoli mnou) jako "průhledná" - je do nich vidět z obou stran apod. Množství chovaných ryb je značné právě kvůli atraktivitě veřejně přístupného akvária pro "většinového" návštěvníka. Na druhé straně v nich mohou vyrůst při odpovídající péči do obří velikosti druhy rostlin i ryb, které nikde jinde neuvidíte.
Jak jsou taková veřejně přístupná rostlinová akvária vzácná, o tom už jsem psal mnohokrát.
P.S.: Víte o nějakých dalších veřejně přístupných rostlinových akváriích?
--------------------------------------------------------------------------------
Martin Adamec ( 11.03.2003 - 09:02:17 )
Re: skypi - Re: IvoS, Hračky - filtry
Nechci se nějak vměšovat do diskuse o hračkách, neboť i když si hraji rád, na hračky se odborníkem necítím :-), ale měl bych jeden dotaz. Není mi totiž moc jasné jak souvisí tzv. wodkafilter s filtrační keramikou, resp. co je na něm tak úsměvného. Martin.
--------------------------------------------------------------------------------
Lojza ( 10.03.2003 - 22:49:57 )
Re: fyzika a matematika - Kersten
Nádrž nevytápím a mám tam trvale 23-24 st. Někdy i víc v závislosti na tom, jak teplou vodu napustím při výměně. Tepelná setrvačnost je značně dlouhá. Lojza
--------------------------------------------------------------------------------
Feri killer ( 10.03.2003 - 20:59:18 )
Neonky
Mam par neonek a posledni dobou se mi zdaji nejaky divny(jsou mene zbarveny).Jsou narocne na chov?Jakou optimalni teplotu vody by mely mit?Jake krmeni je pro ne nejlepsi?Diky Feri
--------------------------------------------------------------------------------
skypi ( 10.03.2003 - 16:15:41 )
Re: IvoS, Hračky - filtry
IvoS - je mi líto, ale u problémy s vaším eheimem budou způsobeny tím, jakým způsobem jej užíváte a dle toho, co uvádíte bude značně přetížen - o "zázračnou techniku" se samozřejmě nejedná , neuvádíte, jak dlouho máte filtr v chodu, k plnému rozvoji bakterií je nutná doba min. 6-8 týdnů (spíše těch 8), je samozřejmě třeba i pravidělně měnit část vody.
Pokud je ve vaší nádrži mnoho rostlinných zbytků (což je specifická věc), troufám si tvrdit, že tím přetížíte i podstatně objemnější filtr.
Řešením by snad bylo v max. možné míře omezit tvorbu zbytků a instalovat mechanický předfitr (ev. vnitřní rychlofitr) - např. tak , jak popsal kersten. Budete se ovšem muset smířit s tím, že jej bude muset pravidelně - nejlépe denně - čistit.
K těm "hračkám" - pane Pelikán, čímžeto filtrujete vy?
Souhlasím s tím, že chovatelé tyto filtry nepoužívají a že k tomu i mají důvody.
Ale naprosto nevím, proč by je neměli používat ti ostatní pro okrasné (interiérové) nádrže,pokut jsou použity adekvátně (o "zázraky" skutečně nejde).
Mimochodem, pane Pelikán - díval jste se, třeba na webu AGA , jakou techniku tamní soutěžitelé používají (sebe nemyslím) - a hlavně jakých dosahují těmito "hračkami" výsledků? Nejspíš proto, že jsou tyto "hračky" nefunkční, ba se dokonce jedná o nesmysly...
Je to opravdu každého věc - jestli chce mít v okrasné nádrži modré biomolitanové či jiné monstrum , které zabírá místo a vizuelně ruší. Mně osobně to vadí, poněvadž zastávám názor, že z techniky by mělo být v nádrži vidět co nejméně.Dále požaduji,aby tato technika byla bezpečná (na což se často zapomíná) a lehce manipulovatelná.
Manipulace při čištění vnitř. filtru taky nic moc,manipulace, čištění eheimu je dle mého jednoduchá a pohodlná. Pro mne je i velice podstatná ta věc, že filtr při chodu prakticky není slyšet.
To, kolik mne to bude stát, je zase moje věc.
Co se týče té filtrační keramiky - je to už opravdu skoro úsměvné ... Namátkou - viz např. www.lars-sebralla.de - wodkafilter
Jinak souhlasím, že skoro "nejlepších" výsledků (kvalita vody) a minimalizace případných problémů lze dosáhnout použitím obřího biofiltru (min. 20% objemu nádrže).
skypi
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 8.03.2003 - 18:18:26 )
Re: způsob komunikace X fakta ?
OK. Zpátky k akvaristice.
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 8.03.2003 - 15:57:55 )
Re: způsob komunikace X fakta ?
IvoS (8.03.2003-15:25):
"...Jenže já mluvím o způsobu komunikace, ne o faktech..."
V tom je možná ten problém, já zas píšu o faktech (doplněných mým komentářem), ne o způsobu komunikace. A je mi úplně fuk, co máte doma za filtr. Já samozřejmě nikomu nevnucuji, aby si něco koupil či ne, jenom se snažím poskytnout (na reklamě nezávislý) názor, nevidím žádný důvod, proč bych měl brát ohled na to, že zrovna vy ten filtr máte. Já jsem jej (Eheim) taky kdysi (jako kluk) měl, mají jej i někteří mí známí...
O vás jsem se zmiňoval jen okrajově (mechanická filtrace).
Nechápu, proč do toho pletete své emoce.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 8.03.2003 - 15:25:36 )
Re: Hračky - filtry (Filtry na pokračování :-)
Jenže já mluvím o způsobu komunikace, ne o faktech. To, že více lidí může mít různý názor je věc, která mi vůbec nevadí. Základní dovednost správného diskutujícího je ale právě schopnost diskuse. Obávám se, že spousta čtenářů svůj názor na problematiku nezdělí právě proto, aby od někoho nedostali po nose. A to vůbec nesouvisí s tím, kdo má pravdu. Jestli lze něco takového definovat. Vždyť sám mám s filtrem problém. Takže vůbec nechci tvrdit, že jsou skvělé. Jen perličku, jedna velice známá firma s tiskovou a kopírovací technikou úspěšně začínala na patentu na Ramu. A techniku má dnes skvělou.
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 8.03.2003 - 14:16:59 )
Re: Hračky - filtry (Filtry na pokračování :-)
Že Eheim není zdaleka sám, kdo vyrábí důmyslné hračky pro akvaristy, si můžete prohlédnout například zde, nebo zde i s animací... A tady je zas jeden dodavatel porézní filtrační keramiky. Za pakatel....
(Doufám, že jsem zas neurazil některého šťastného majitele této technické vymoženosti. {:o)
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 7.03.2003 - 18:54:36 )
Filtry na pokračování.
Omlouvám se těm, kdo mají pocit, že "prodávám" filtr, pardon hračku, který používám. Omlouvám se za nepřesnou terminologii. Omlouvám se všem, kteří byly hozeni do stejného pytle. Nechtěl bych být žákem pane Pelikána. Určitě bych měl možnost se toho hodně naučit (vážně). Jeho příspěvky patří k těm opravdu odborným a znalým věci. Ale asi bych rychle utekl.
--------------------------------------------------------------------------------
Holmes ( 7.03.2003 - 14:22:32 )
rada pro který filtr
Také se ptám jako IvoS tedy jaký filtr (vnější)na 160l.
Prodejce mi doporučuje Fluval 204 za 3220Kč.
Díky za jakekoli informace.
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 7.03.2003 - 12:35:06 )
Re: údržba filtrů (Není filtr jako filtr...)
"...u meho EHEIM filtru, ktery jsem z vlastni neznalosti problematiky koupil a ted mi lezi v koute..."
Že Eheim je dokonalá a drahá hračka (pro velké kluky {:o) jsem psal už dávno a někteří diskutující ovlivnění reklamou a technickou precizností výrobku mi za to (možná dodnes :))) nemohou přijít na jméno. Eheim začínal v r. 1949 jako výrobce hraček a přesto, že vyrábí svým způsobem dokonalou techniku, pořád je to jen drahá hračka.
Chovatelé tyhle filtry používají málo, protože stejnou službu jim udělá jedenoduché čerpadlo s molitanovou (či jinou PUR) houbou za zlomek ceny. A když potřebujete skutečně velký účinný filtr nenáročný na obsluhu, musíte si jej vyrobit sám (či nechat vyrobit) na míru.
To, co je hlavním nedostatkem, je velmi malý objem filtrační hmoty (a nechci znovu otevírat diskusi o "účinnosti" všelijakých superporézních a superdrahých keramických hmot), který se u větších nádrží prostě obejít nedá (kvůli rybám, ne kvůli rostlinám).
To, čemu IvoS říká "mechanická filtrace" je ve skutečnosti mineralizační (biologický) - dekompoziční proces, kde se zbytečně rozkládají odfiltrované nečistoty místo toho, aby byly z akvária (filtru) včas odstraněny. Pak se tyhle produkty rozkladu zase nitrifikují....
Nitrifikační filtr by vůbec neměl nasávat hrubší nečistoty, měl by pracovat už jen s mechanicky předfiltrovanou vodou. Internet je bohužel zahlcen schématy doporučenými výrobci akvarijní techniky a obchodníky (tedy spíše reklamou, než kvalitními informacemi) a jak už jsem několikrát napsal, je jednodušší přimět "statisticky průměrného návštěvníka" k nákupu úplného (a drahého) nesmyslu, než jej přesvědčit, že dělá chybu a měl by se nad nákupem ještě zamyslet...
Příklady, jak někteří obchodníci či jim blízké osoby manipulativně zasahují do internetových diskusí (v poslední době viz zářivky na aquacz.cz...) jsme už zažili i tady.
{:o)
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 7.03.2003 - 11:37:59 )
Re: údržba filtrů (Není filtr jako filtr...)
Filtr používám od roku 2001 takže můžu potvrdit, že zanášení je opravdu děs. Co by jste mi tedy doporučili z dostupných značek na 200l akvárium, aby splňoval již zmiňované potřeby jak na mechanickou, tak i na biologickou filtraci? Dělat filtr nechci, nemám na to čas ani prostory.
Ještě k navrhovanému mechanickému filtru. Ten vodovodní asi ne, napadlo mně, že určitě je vyvinut s předpokladem využití na tlakovou vodu. To u akvária není a tak bych mohl znatelně snížit průtok. Ten molitan na vstupu asi bude řešení, ale na kráse to nepřidá.
--------------------------------------------------------------------------------
kersten ( 7.03.2003 - 11:08:47 )
Re: údržba filtrů (Není filtr jako filtr...)
zdravim,
nevim jak nyni ale u meho eheim filtru, ktery jsem z vlastni neznalosti problematiky koupil a ted mi lezi v koute, jsem mel molitanovy predfiltr ktery se nasazoval na nasavaci kos do filtru.
A protoze mne to taky porad stvalo jak tyhle prodavane filtry jsou malo ucinne a moc rychle a porad se zanasi jsem si nechal udelat poradny nekolikakomorovy biofiltr kde prvni komoru cistim jen kdyz je uz nepruchozi a to je tak jednou za rok a od te doby mam pokoj od ras, mam cirou vodu a nemuzu si stezovat :-))
Kersten
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 7.03.2003 - 10:19:10 )
Re: údržba filtrů (Není filtr jako filtr...)
Filtr EHEIM je prodáván a specifikován jako externí filtr k akváriu. V návodu se dočtete, jak poskládat hrubou keramiku, jemnou keramiku i biomolitan tak, aby proběhla jak filtrace mechanická, tak nitrifikační. Souhlasím s tím, co říkáte. Vadí mi radikální pokles průtoku filtrem i zahnívání na dně filtru. Pro mne to ale znamená, že bych si měl pořídit "mechanický" filtr hrubých nečistot, který by byl přístupný, jednoduše a často (1x za týden) rozebratelný. Třeba něco jako mechanické filtry, které se prodávají na pitnou vodu. V pořádku, tohle by mi určitě pomohlo, ale na takovéto řešení jsem zatím nikde na webu nenarazil.
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 7.03.2003 - 00:49:06 )
Re: údržba filtrů (Není filtr jako filtr...)
Mechanický filtr je nutno čistit co nejčastěji, aby se zachycené částice zbytečně ve vodě nerozkládaly.(Akvaristé to často pletou dohromady pod pojem "biofiltrace"...)
Nitrifikační filtr (zahrnován do pojmu "biologický") by se zanášet neměl (čištění - viz uvedený příklad akvária 1500 l) jednou za půl roku, a to jen odsátím usazených kalových částic na dně filtru.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 7.03.2003 - 00:12:43 )
Údržba filtrů.
Pánové, jak jste na tom s čištěním externích filtrů? Současná diskuse mne přiměla se podívat do literatury a tam jsem mimo jiné našel, že filtr by se měl udržovat v dobrém stavu a proto čistit tak jednou za 1 - 2 měsíce. Provozuji společenské akvárium se spoustou býložravých ryb, takže o odpad plovoucí ve vodě není nouze. Možná to je důvod, proč u mne filtr nevydží déle jak 3 týdny. Po této době je nejhrubší keramika, tedy první filtrační část plná všeho možného, i když na vstupu mám mřížku. Jsou to v podstatě miniaturní částice, které se ale tady hromadí a po zmiňovaných 3 týdnech již tvoří souvislou vrstvu, která významě brání proudění vody filtrem. Chyba literatury nebo nějaká moje? Je normální, aby se EHEIM 2233 na 200 litrovém akváriu zanášel za 3 týdny?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 2.02.2003 - 20:15:00 )
Re: Nasazování rostlin na kořeny.
Tak mám i odpověď. Při dnešní výměně vody jsem zjistil, že filtr jde tak na 5-10%. Skoro ucpaný. Přitom vevnitř vše v normálu. Ale napadlo mě protáhnout vstupní a výstupní ventil štětkou, co mám normálně na hadice. Humus. Musel jsem to několikrát čistit ale nyní je to super. Takže zahnivání dávám dohromady s tímhle.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 2.02.2003 - 09:52:20 )
Nasazování rostlin na kořeny.
Při instalaci pozadí do akvária jsem musel přemístit většinu rostlin, již delší dobu zakořeněných v zadní části - Cabomba aquatica a Egeria densa zvláště. Všechny jsem skrátil, starý konec rostliny i s kořeny vyhodil a znovu zasadil. Cabomba roste bez problémů, za 14 dní tak 10-15 cm, ale odmítá zakořenit. I po 14 dnech ji ryby bez problémů při okusování vytáhnou ze dna a konec je bez kořenů, některý i uhnilý. To ale zase může být mojí manipulací při sázení. Předpokládám, že by to mohlo být odpadními látkami ve štěrku dna. To dno jsem ale docela dost pročistil právě při té přestavbě. Nemůže to naopak být nedostatkem živin?
--------------------------------------------------------------------------------
Martin Adamec ( 29.01.2003 - 04:36:08 )
Re: Elektronický predradník za 69 Kč.
Elektronické předřadníky z kompaktních zářivek používám k mé plné spokojenosti již téměř dva roky. Podařilo se mi koupit kompaktní žářivky 18W (myslím, že to byla značka Atralux - polské, za 99 Kč) s velice pěkným elektronickým předřadníkem, jehož jádrem je integrovaný obvod fy Philips. Většina levných kompaktů má předřadník mnohem jednošší konstrukce, ale jsou stejně dobře použitelné, jen mají o něco větší rozměry. Jestliže tyto předřadníky zapnete naprázdno (třeba jen krátce), zpravidla spolehlivě odejdou spínací tranzistory, takže doporučuji přidat pojistku. Co se týče použití zařivek s jinou watáží, pak směrem dolů, použijeme zkrátka menší kompakt. Směrem nahoru je to horší. Větší výkon bude vyžadovat jinou tlumivku v měniči (koncové tranzistory to asi vydrží, ale závisí na typu měniče - některé mají pouzdro TO-220, takže eventuelně přidat chladič není problém). Musím však souhlasit s IvoS, že bez přístrojů na to raději zapoměňte. Já sám se živím jako vývojář elektroniky, takže jsem také zpočátku přemýšlel o tom, vyrobit to celé sám, ale když to uděláte profesionálně (kvalitní předřadník řízený IO), pak na tom neušetříte, takže je to levnější koupit hotové. A tu tlumivku, pokud ji budete chtít vyměnit nekoupíte, ale budete si ji muset navrhnout a není to zrovna úplně triviální. Raději bych použil místo jedné zařivky 36W dvě 18W se dvěma měniči, pokud lze kryt upravit nebo koupil hotový předřadník (ovšem za jiné peníze :-)).
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 27.01.2003 - 15:55:29 )
Re: Elektronický predradník za 69 Kč.
Osobně jsem se zůčastnil vývoje a výroby jednoho elektronického předřadníku zářivek od českého výrobce. Problematika startování, blikání mimo frekvenci, kterou vnímá člověk, životnosti zářivek ve vztahu ke startovacímu a provoznímu proudu, minimalizace nebezpečného napětí na koncovkách zářivky (kterou při rozebírání výrobce jistě neuvažuje), dlouhodobé stálosti materiálu při výboji vysokého napětí které zářivku startuje, změna intenzity světla ve vztahu ke kolísání napájecího napětí atd. je tak složitá, že jsem se do amatérské výroby nepustil a raději jsem si ho koupil. Tím neříkám, že to člověk znalý elektroniky a vybavený měřícími přístroji nemá dělat. Jen amatérům bych to nedoporučoval. Uvařené rybičky nebo zářivky po pár měsících provozu by asi byly dražší než originální převodník.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 27.01.2003 - 09:20:20 )
Re: Tlumivka - Kratas
Tak před půl rokem se tady probíralo použití elektronického předřadníku. Myslím, že to je nejjednodušší řešení. Po jeho instalaci jsem zjistil, že největším generátorem tepla jsou samotné zářivky. A ty do vody nedám....A také mám experimentálně ověřeno, že pokud je akvárium dostatečně uzavřeno, pak je únik tepla ze zářivek (a tlumivky) mimo minimální. Já naopak i bez topítka musím uměle větrat, protože se mi akvárium přehřívá jen od zářivek. Ale zase na doplnění, hlavní důvod je ve vysoké okolní teplotě - topení ve zdi domu a nikoliv v zářivkách.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 24.01.2003 - 08:47:17 )
Skokani ?
Před cca 14 dny jsem instaloval 3D pozadí. Okamžitě jsem musel řešit ryby, které se nejrůznějším způsobem dostanou ZA pozadí. To jsem vyřešil hadicí, která uzavírá v podstatě veškerý prostor mezi akváriem a pozadím a to i nad vodou. Potom jsem cca týden lovil potěr, který se mi tam mezitím dostal. Jaké ale bylo dnes ráno překvapení, když jsem za pozadím objevil dospělý kus SAE - Crossochelius siamensis. Jediný způsob jak se tam mohla dostat je vzduchem. Sice ne moc - tak 5 mm hrana 3D pozadí a hladina vody, ale vzduchem. Máte s tím někdo zkušenost?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 17.01.2003 - 12:56:25 )
AkvaNet WEB
Kdo z Vás se nebyl schopen dostat na hlavní stránku AkvaNET, tak teď už by to mělo jít. Jeden dobrovolník mi našel chybu ve zdrojovém kódu. Jemu nehynoucí sláva :-))).
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 17.01.2003 - 09:07:03 )
Re: Pozadí II.
Snad to někoho bude zajímat. Při instalaci 3D pozadí jsem se ptal, jak zajistit, aby se za něj nedostaly ryby a nečistoty. Můj nápad - lepení pod vodou jsem nebyl schopen zrealizovat -takové lepidlo nebo tmel jsem nesehnal. Pak mne však napadla varianta těsnění do oken. Ta vypadá takhle. Tohle sice fungovalo, ale nevypadá to zrovna hezky. Navíc instalace dala docela zabrat. Tesnění je totiž lehčí než voda a tak neustále "vystřelovalo" ven. Pak už byl jen krůček k tomu, aby mě napadlo elegantnější řešení hadice. Tohle sice není nejlepší fotka, ale ze předu to vypadá o poznání lépe než těsnění.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 16.01.2003 - 00:02:37 )
PO4 v krmivech Cont.
Pro ty z Vás, co sledovali diskusi o měření PO4 v krmivech, umístil jsem fotodokumentaci u sebe.
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 15.01.2003 - 02:09:39 )
Re: CO2 a ryby na hladině (šneci z ulit atd... :)
(IvoS 13.01.2003-08:48)
Jak postupně upravuji do on-line provozu archiv diskuse, vidím, kolikrát už se tohle téma (příznaky otravy živočichů v akváriu uměle přesyceném CO2) objevilo bez větší pozornosti diskutujících...
Jen pro zopakování: nadbytek CO2 může ryby otrávit !
.
Re: Grindal
(Rybařík 14.01.2003-12:18)
To Vám opravdu ještě od 26.09.2001 nikdo neodpověděl (neporadil)??? {:o(
.
Re: Poškozené rostliny
(sip 14.01.2003-13:30)
Nemáte v akváriu náhodou ancistrusy nebo podobné "prevíty" ?
{:o)
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 14.01.2003 - 09:36:01 )
Re: Pozadí II.
Jenže když jsem se večer vrátil domů, vše bylo OK. Možná jim jen to pozadí "nevonělo". Když jsem ho vytáhnul z obalu, ten epoxid byl cítit. Pořádně jsem ho opláchnul hokou vodou, ale třeba to nestačilo. Dnes ráno objevil ZA pozadím jednoho Acistruse a párek potěru. Prostě to chce nějak zablokovat přístup dozadu. Napadlo mě použít gumové těsnění do oken, další variantou by byla nějaká gumová hadička příslušných rozměrů. Ale možná bude nejjednodušší to naopak nechat volné a průchozí. Přece pokud se již Ancistrus za pozadí dostane, tak když bude mít volnou cestu, tak se zase dostane zpět. Jediné, co by mohlo vadit by bylo hromadění detridu, pokud se bude rybám za pozadím líbit.
I když si budu hned protiřečit. Mám zkušenost s Parmičkou nádhernou, která si vlezla do trubky OPTIMAT CO2 a ven jsem ji musel dostávat propláchnutím trubky. Sama to už nedokázala.
--------------------------------------------------------------------------------
frankie ( 14.01.2003 - 07:21:58 )
Re: Pozadí II.
Redukce zeleně nemůže způsobit to, že by ráno ryby byly u hladiny. Noční disimilace rostlin je to, že spotřebovávají kyslík stejně jako ryby a tudíž když je jich míň, spotřebují míň kyslíku a víc ho zbyde pro ryby. Jiný případ by to byl pokub by ryby byly u hladiny přes den.
--------------------------------------------------------------------------------
Matěj ( 14.01.2003 - 00:48:39 )
Re: Euthanasie - IvoS ( 29.06.2000 - 21:52:48 )
Samozřejmě, že ideální a nejpřirozenější je, když trpící rybu sní predátor.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.01.2003 - 23:44:29 )
Re: Euthanasie - IvoS ( 29.06.2000 - 21:52:48 )
Tak to mám pocit, že zlámat někomu vaz je asi humánější, než ho uvařit...I když zase udusit (CO2), nebo uvařit :-((
--------------------------------------------------------------------------------
Matěj ( 13.01.2003 - 21:54:31 )
Re: Euthanasie - IvoS ( 29.06.2000 - 21:52:48 )
Na radu zkušenějších jsem vyzkoušel horkou (vařící) vodu. Bylo to rychlé a bez křiku.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.01.2003 - 08:48:18 )
Pozadí II.
Dnes ráno jsem zjistil, že mám všechny ryby u hladiny. Zvláště SAE to nikdy nedělali. Snad to s pozadím nemá nic společného, předpokládám, že jde o redukci zeleně, která současně proběhla. Zapojil jsem vzduchování a budu doufat, že večer bude vše OK.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.01.2003 - 00:01:35 )
Re: Pozadí do akvária.
Dnes se v mém akváriu objevilo plastové pozadí. Podle štítků se jedná o polského výrobce, kterého u nás přeprodává firma CHOVEX a následně Hornbach. Je to asi na míru do akvárií mpAquarien. Při upevňování totiž nebylo nutné cokoliv vymýšlet. Rozměrově to bylo přesně pod skleňenou výztuhu uvnitř. Jen jsem musel trochu zbrousit výrobní pozůstatky a drží to úplně perfektně. Trochu může být problém s bokem. Na tom je umístěná síťovina, která má asi zabránit vniknutí ryb za pozadí. Ale nechci se zatím zbavit možnosti pozadí vyjmout a tak to lepit nebudu. Zatím jsem síťovinu jen ohnul a vytvořil tak zábranu. Fotodokumentace je u mě na webu. Zatím bez podrobného komentáře. Doplním...
--------------------------------------------------------------------------------
Lojza ( 12.01.2003 - 20:13:11 )
Re: Připevnění pozadí do akvária.
Pozadí ( mám jen na boku akvaria) mám připevněné tak, že jsem ho na několika místech provrtal, otvory prostčil přísavky (jakými se například upevňují čerpadla na stěnu akvaria) a vše přitiskl na stěnu akvaria. Jsem spokojen.
--------------------------------------------------------------------------------
Luděk Švarc ( 10.01.2003 - 15:24:03 )
Re: pozadí do akvária (pro IvoS)
Používám ho asi 3/4 roku a zatím jsem na něm neshledal žádné změny. Nutno však podotknout, že nemám žádné krunýřovce, pouze 4 ks přísavek thajských.
--------------------------------------------------------------------------------
catfish ( 10.01.2003 - 13:00:25 )
Re: pozadí do akvária (pro Luďka)
Asi záleží na výrobci a výrobku, podle mne ho dokáže částečně "vybělit" jakýkoliv velký krunýřovec (G.gibbiceps, Panaque, Hypostomus) - z vlastní zkušenosti s umělými "kořeny" - po půl roce okusování už to bylo vidět. Ale prý to dokáže i dospělá přísavka thajská. Jak je to s klasickým Ancistrusem to nedokážu posoudit, záleží na tom jak moc je pilný, ale starší kusy už jsou obvykle dost líné.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 10.01.2003 - 11:47:14 )
Re: pozadí do akvária (pro Luďka)
To by šlo u mě také. Díky za nápad. A jak dlouho ho používáš? Proběhla zde informace, že Ancistrus dokáže zlikvidovat nátěr na takovémto pozadí.
--------------------------------------------------------------------------------
Luděk Švarc ( 10.01.2003 - 11:39:56 )
Re: pozadí do akvária (pro IvoS)
Protože takováto pozadí většinou plavou, já ho mám upevněné tak, že dole ho zatlačím do písku (případně trochu přihrnu) a nahoře ho "šprajcnu" pod nalepenou skleněnou výztuhu akvária. Takto ho potom mohu kdykoliv vyjmout (případně vyčistit) a opět vložit.
--------------------------------------------------------------------------------
davs ( 10.01.2003 - 10:20:36 )
Re: studenovodní akvarium
diky za vycerpavajici informace
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 10.01.2003 - 09:00:05 )
PO4 a pozadí do akvária.
To: Vladimír Pelikán:
Nikdo ale neříká, že po změření PO4 přestaneme krmit. Prostě "jen" budeme vědět, ve kterém krmivu je PO4 obsaženo nejvíce. I když tedy po včerejší zkušenosti o tom pochybuji :-(((. Souhlasím s názorem - rozumě krmit čím chci a pravidelně měnit vodu. Mimochodem, do filtru jsem si dal před 5 dny PhosEX od firmy JBL a PO4 prozatím kleslo z 1-2 mg/l na 0,5 mg/l. A krmné schéma neměním. I to je cesta.
POZADÍ:
Ještě jeden upřesněný dotaz. V Hornbachu nabízejí 3D pozadí do akvária se sklolaminátu za 2.700,- Kč. Mají tam záruku vrácení peněz do 4 týdnů, takže jsem odhodlaný to koupit a vyzkoušet, jak to bude vypadat. Poraďte mi někdo, jak se taková věc v již provozovaném akváriu upevní. Podle prodavače kameny okolo. To by mi tam už moc místa nezbylo. Tak chci skusit lepení pod vodou, pokud něco takového existuje. Nějaký jiný nápad ?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 9.01.2003 - 22:54:46 )
Re: PO4 v krmivech.
Dnes jsem se pustil do testování. Obávám se, že to nebude tak jednoduché, jak jsem si myslel. Základní podmínky byly:
- 5 ml potravy; 100 ml destilované vody
- intenzivně smícháno dohromady, 30 minut nechat stát
- odebráno 5 ml roztoku a provedeno měření PO4
Poznatky:
1) Množství krmiva je opravdu problém. 10 ml je hrozně moc, protože barevná škála jde za roh. 5 ml je málo, protože chyba měření může být značná. Krmivo se elektrizuje, ulpívá na misce a naměřit ho přesně jde těžko.
2) Měřil jsem TetraMin; TetraPhill; TetraRubin; Cyclops + Nitěnky - mražené krmivo holandský a polský výrobce.
3) Něco pořádně změřit téměř nejde. Všechna uvedená krmiva ukazují v uvedeném roztoku hodnoty PO4 - 5-10 mg/l.
4) Skusil jsem roztok zředit 100%. Měřil jsem 5ml destilované vody + 5ml roztoku. Výsledek stejný - 5-10 mg/l. Následně 7,5 ml destilované vody a 2,5 ml roztoku se stejným výsledkem.
Závěr: Znamená to radikálně zvětšit ředění, řekněme 5 ml krmiva na 300-500 ml destilované vody. Nicméně podle mých měření je obsah ve výše uvedených krmivech přibližně stejný, včetně mraženého krmiva. Další měřící dobrovolníci?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 7.01.2003 - 20:32:40 )
Re: PO4 v krmivech.
To máš samozřejmě pravdu, ale laboratorní váhy nevlastním. A jak to udělat přesnější také nevím. Snad jen při tom měření na mlitry to předem rozdrtit na prášek.
--------------------------------------------------------------------------------
sam ( 7.01.2003 - 16:07:38 )
Re: PO4 v krmivech.
Ono to bude asi trochu složitější. Není 10ml jako 10ml. Pokud bude třeba různá velikost vloček stejného druhu krmiva, pokaždé budeš v těch stejných 10ml mít jiný poměr krmivo : vzduch, stejně tak 10ml granulí, nedej bože různých velikostí bude pokaždé něco jiného. Nebylo by v tomto případě lepší použít spíše váhové množství v gramech než objemové v ml? Otázkou by pak ale byla porovnatelná přesnost a chyba vážení u různých "laborantů". Ale výsledky by mohly být porovnatelnější.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 7.01.2003 - 08:50:20 )
Re: PO4 v krmivech.
Vysypal jsem na papír moji normální dávku a pak ji přesypal do lékařské odměrky. Bylo toho tak kolem 3-5 ml. 1O ml jsem navrhnul, aby se minimalizovala chyba měření, ne že bych tam toho sypal tolik.
--------------------------------------------------------------------------------
salik ( 7.01.2003 - 08:21:34 )
Re: PO4 v krmivech.
10 ml krmiva sa mi zda teda privela, ja pri krmeni urcite nedavam viac ako 1ml, ale napad to pomerat nie je zly, ja osobne mam doma hadam 10 roznych vyrobkov od roznych vyrobcov, len si to treba trochu upresnit-hlavne pri tabletovych krmivach
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.01.2003 - 23:28:50 )
Re: PO4 v krmivech.
Já myslím, že obecná informace, že krmivo obsahuje PO4 a fakt, že ho obsahuje opravdu hodně je rozdíl. Otázkou je, jestli by podmnožina - diskutující - ochotní si koupit test PO4 - s různými krmivy, byla dost velká. Začnu u sebe. Používám TetraPhill, TetraMin a TetraRubin. U Tetra Complete Menu bych musel nějak kombinovat jednotlivé složky a to nevím jak. Z mražené potravy patentky, nitěnky, skleněné červy a kombinace se špenátem.
Navrhuji nevědecký postup:
1) 100 ml destilované vody
2) 10 ml krmiva - na váhu je toho 0,0nic
3) rozdrtit krmivo, promíchat ve vodě, nechat 30 min. stát
4) změřit PO4 a přepočítat na 100l vody
Během týdne něco z toho změřím a dám k sobě na Web
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.01.2003 - 23:15:07 )
Re: Pozadí.- To: Sam
No protože to plastické (nikoliv plastikové) pozadí se tam dává hlavně kvůli 3D pohledu na plovoucí ryby. Mezi kameny, kořeny, někdy se na 3D pozadí připevňují i rostliny a pod. Plastické pozadí za sklem je k ničemu.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.01.2003 - 18:44:01 )
Re: Pozadí.
Vypadají docela dobře, ale ten cenník jsem tedy nepochopil. To je Sk (Slovenských korů) za cm2 nebo co? Na druhou stranu jsou to jen šedé šutry. Chtělo by to něco do barevna - půda, kořeny a tak.
--------------------------------------------------------------------------------
paja ( 6.01.2003 - 14:37:27 )
Re: Pozadí.
podívej se sem. Mně se to docela líbí a cena není tak hrozná jako u Back... Navíc se s nima dá dobře domluvit. http://www.cichlid.szm.sk/
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.01.2003 - 14:00:14 )
Re: Pozadí.
To, co jsem viděl já nebylo Back to Nature. Podle ISIN kódu to b yl polský výrobce a cena na 100 cm kolem 3.000 Kč. A tentostěnné je to opravdu. Je to laminát (asi) tak do 2-4 mm tloušťky vyprofilovaný do kamenů, kořenů atd. Té životnosti bych se také bál, ale jak to ověřit ?
--------------------------------------------------------------------------------
Skol ( 6.01.2003 - 13:17:25 )
Re: pozadí
Ahoj IvoS. Jsem jeden z těch bláznů, co si do 600l nádrže pořídili Back to Nature-cena otřesná. Nádhera, paráda, překrásné. Zasázeli jsme rostlinky, vysadili rybky a těšili se pohledy. Nejdřív začal boj s řasou jako v každé nádrži, pozadí kompletně porostla zelená i černá štětičková a už to zas taková krása nebyla. Ale i to pěkně vypadalo. Časem ale ancistrusi a hypostomus asi jezdili po svých stále stejných vyjetých cestičkách a řasu sice sundali, ale vrchní vrstvu taky, po půl roce až do světla, takže bylo pozadí takové pruhované. I to nevadilo.
Když měla nádrž asi rok a my se naučili v tom chodit, ona se zaběhla, řasy ustoupily,začalo nám pekelně vadit to obrovské množství místa ve dně za pozadím, kde mohly být krásné rostliny. Takže jsme ho po nekonečných debatách pro a proti velice pracně za provozu nádrže po kouskách vyštípali a nahradili obyčejnou černou tapetou za akvárium. Do nově vzniklého dna padlo 20kg písku (jen pro představu o nevyužitém prostoru).
Takže mé shrnutí: pro akvárium bez většího osázení sice nákladné, ale impozantní řešení. Jestliže ale jdou rostliny, je to naprosto zbytečné. Jinak měli jsme v pozadí mřížku kvůli proudění vody a detrit se tam vůbec nedostával ani řasa tam nijak výrazněji nebujela, voda nezahnívala, funkčně nebyl s použitím pozadí žádný problém.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.01.2003 - 12:45:01 )
Re: Pozadí.
Je. Tohle pozadí, o kterém mluvím je imitace realného dna, resp. boční stěny řeky nebo jezera. Je to porostorová záležitost a s fotografií na skle se to nedá porovnávat. Alespoň trochu je to vidět např. na Zde.
--------------------------------------------------------------------------------
sam ( 6.01.2003 - 12:24:54 )
Re: Pozadí.
Nevím, jestli je nějaký důvod pro cpaní pozadí dovnitř do akvária. Nedalo by se umístit za nádrž? Vidět by být mělo, nehrozí uvolňování žádných chemikálií do vody, usazování detritu... Nezkoušel jsem, je nějaký důvod, proč ne?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.01.2003 - 10:18:39 )
Pozadí.
Velice se mi líbila některá akvária s profilovým pozadím v rámci akva soutěží, které zde byly k vidění. Koukal jsem na historii v diskusi i na prodávaná pozadí a zjistil, že ta prodávaná jsou docela pěkná, ale profil je tenkostěnný. Jinými slovy při umístění profilu do akvária za tímto profilem vznikne prázdný prostor, odhaduji podle typu na 1-5 litry vody. Někde je možné do tohoto prostoru umístit topení a vývody filtrů. Někde se s tím nepočítá. Nejsem kutil, takže do výroby se asi pouštět nebudu ale tvar vyráběných, resp. ta zadní strana se mi nelíbí. Zdá se mi, že by to bylo semeniště řas, detridu a bůhví čeho, protože by tam nebyla žádná možnost čištění. Jak se tedy tato profilovaná pozadí instalují? U úplně nového by to asi šlo "vypěnit" PU pěnou. Ale jak to instalovat do již provozovaného akvária?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.01.2003 - 22:59:06 )
Re: PO4 v krmivech.
Ono všechno je to o "komplexním přístupu". PO4 se bude hromadit äť krmím, čím chci. A že se nesmí překrmovat je také jasné. Mě šlo spíše o to, že jak v mražené, tak i v sušené potravě je ho požehnaně. Ono, 5 mg v 1 dl bude v 200 l akváriu 0,0025 mg, pokud mi tedy jde trojčlenka. Takže to není žádná hrůza... Asi se prostě vrátím k poznání, že nejúčinnější je pravidelná výměna vody....
--------------------------------------------------------------------------------
catfish ( 4.01.2003 - 23:07:27 )
Re: PO4 v krmivech. - to: IvoS
Nechci vypadat jako nějaký rýpal, ale budu oponovat větě:
"A pokud ho ryby nestačí zkonzumovat, bude to asi základní vstupní brána pro PO4 do Vašeho akvária." - Podle mého názoru se tam PO4 bude hromadit i ze zkonzumovaného a stráveného krmiva.
Jinak obecně si myslím, že na PO4 v krmivech budou mít jiný názor ti, co pěstují rostliny a jiný ti co chovají ryby. Když chci vychovat kvalitní ryby, musí dostávat to nejlepší krmivo (obsah PO4 nehraje až takovou roli), rybám se stejně pravidelně vyměňuje část vody a to ne jenom kvůli PO4. Já v tom až takový problém nevidím. PS: můj postřeh je takový, že po krmení umělými krmivy je obsah PO4 ve vodě vyšší, než když použiju živé nebo proprané mražené krmení, vlastní směsi a čerstvou zeleninu.
--------------------------------------------------------------------------------
cell ( 4.01.2003 - 22:08:08 )
Re: PO4 v krmivech.
To je zajímavý postřeh. Protože PO4 úzce souvisí s výskytem řas a jeho zvyšování k ničemu dobré není (rostliny ho jsou schopny získávat v tak nepatrném množství, že je nemožné, aby se nám podařilo vytvořit stav kdy jim bude chybět), stálo by zato porovnat krmiva od různých výrobců a vytvořit nějaký závěr.
--------------------------------------------------------------------------------
frankie ( 4.01.2003 - 19:08:32 )
Re: PO4 v krmivech.
To je docela zajímavá zkušenost. Fosfor se samozřejmě do vody s krmením musí dostávat. Podstatné je nepřekrmovat. Krmit se musí velmi málo, ryby jsou na to stavěné. V akváriích jsou krmené mnohem více než by dostaly v přírodě. S přípravkem PhosEX jsem taky experimentoval, ale neosvědčil se mi. U mne je hodnota PO4 do 0,5mg/l. Akvárium mám docela dost zarostlé. Snad jediný prostředek, který trochu snížil obsah fosforu byl GreenX. Ale než toto, určitě bych se zamyslel nad množstvím dodávaného krmiva. Hodnota okolo 1mg/l svědčí o velkém překrmování. Ony ryby se tváří, jako že mají hlad, ale dokážou se přežrat i k smrti, o čemž tady výborně před časen polemizoval MM.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 4.01.2003 - 14:18:39 )
PO4 v krmivech.
Při měření všech možných veličin vody jsem mimo jiné narazil i na zvýšenou hladinu PO4 - kolem 1-2 mg/l. Jak je čitelné v diskusi, může to být také jedna z příčin růstu řas. Koupil jsem tedy prostředek PhosEX od firmy JBL. V návodu jsem se mimo jiné dozvěděl, že přírodní hodnoty PO4 jsou někde kolem 0,001 - 0,01 mg/l. Také se zde píše, že častou chybou akvaristů, která zvyšuje PO4 v nádrži je, že mražené krmení dávají do akvária bez propláchnutí. Skusil jsem tedy rozmrazit v cca 1 dl vody mražené patentky. V roztoku jsem pak změřil PO4. Hrůza - hodnoty byly kolem 5-10 mg/l. To by ale znamenalo, že mražené směsy, např se špenátem, které principiálně nejdou propláchnout čistou vodou jsou nepoužitelné. Pak mě ale napadlo porovnávací měření. Vzal jsem stejný objem vody a nasypal jsem do něj standardní dávku sušeného krmiva TetraPhyll a cca po 10 minutách změřil také - 5 mg/l PO4! Samozřejmě, že jsem ještě pro jistotu změřil vodu z vodovodu - 0,00?
Závěr? Snad jen, že proplachovat mraženou stravu asi nemá moc smysl. Pokud ji tedy používáte jen občas, nikoliv jako základní krmivo. A pokud krmíte sušenou i mraženou stravou a to i kvalitní, PO4 se Vám do akvária jen hrne. A pokud ho ryby nestačí zkonzumovat, bude to asi základní vstupní brána pro PO4 do Vašeho kavária. Nakolik bude PhosEX účinný při jeho odstraňování uvidíme.
P.S. bylo by zajímavé vědět, jak se úroveň PO4 pohybuje v akváriích, které slouží spíše pro pěstování rostlin.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 3.01.2003 - 09:14:36 )
Re: Agresivita a netypické chování sumců
Také můžu připojit skušenost. Obecně se udává, že by se Barbus tetrazona neměla dávat do společenského akvária společně s "vousatými" typy ryb, jako je Colisa lalia . U mě se jim daří společně bez problémů a to již 2-3 roky a několik generací.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 3.01.2003 - 09:09:21 )
Re: Výkony filtrů.
No jo, jenže to neřeší můj problém. Dělám někde chybu, mám vadný filtr, koupit novou vrtulku, nebo je to normální? Nechci zbytečně zvyšovat průtok filtrem, ale prostě se mi zdá, že to protíká málo. A to nemluvím o variantě, kdy jsem používal rašelinovou náplň. Ta to po pár dnech zablokovala skoro úplně. Jakmile budu vyměňovat vodu, skusím experimentálně změřit průtok a porovnat s technickými parametry udávanými výrobcem.
--------------------------------------------------------------------------------
frankie ( 2.01.2003 - 12:32:02 )
Re: Agresivita a netypické chování sumců
Naprosto souhlasím. Stejné ryby se chovají různě. Už jsem tady o tom kdysi psal. Mám např. dvě skupinky akar hnědých, pořízených v různou dobu. Jedna skupina je stále bázlivá a plachá, tak jak popisuje literatura. Druhá skupina je ale úplně jiná, jsou živé naprosto nebojácné. Sice se obě skupiny drží víceméně pohromadě, ale jak se něco šustne, tak jedna parta okamžitě zmizí do úkrytu a druhá skupina naopak vyráží prozkoumat co se děje. Toto také potvrzují různé zkušenosti s požírači řas. Někdo vehementně doporučuje některou rybu na likvidaci řas a u jiného si tento druh řas ani nevšimne. To máte jako u lidí, někdo vdolky a někdo holky.
--------------------------------------------------------------------------------
catfish ( 1.01.2003 - 22:26:27 )
Agresivita a netypické chování sumců
Dost lidí se mne často ptá, jak to, že jsou jejich ryby dravější nebo bojácnější než se obecně píše. Uvedu to pouze na pár příkladech. Moji pangasi (i ve velikosti 30-40 cm) byli naprosto krotcí a žrali mi z ruky za plného osvětlení a jiné i velmi malé ryby naprosto ignorovali. Jiní chovatelé říkali, že jejich pangasi se celý den krčí v rohu mezi rostlinami a ožívají až po zhasnutí a další tvrdili, že jim pangasi během pár dnů kompletně zlikvidovali v akváriu neonky. Pakeříkovci (25-35 cm) mi žili v jedné nádrži se živorodkami a ignorovali i nerozplavaný potěr polehávající na dně. Kamarád měl jednoho pakeříčkovce (kolem 18 cm), který byl naprosto agresivní a lovil v nádrži ryby do velikosti dospělé mečovky. Doma mám Microglanis iheringi, kteří se živí v přírodě jen kuklami mravenců a drobným hmyzem. Ti moji (o délce cca 6 cm !), když nedostali masitou stravu (patentky, sekané maso ...), mi potrhali do rána Corydoras paleatus. Dospělí samci gupek jsou pro ně naprostá lahůdka. Umělá krmiva nepřijmou vůbec. Sumci (a to i v rámci jednoho druhu) se chovají různě. Jsou mezi nimi opravdu velké rozdíly co se "povahy" týče, jestli se to dá takhle říct. Zvlášť dravci jsou svým způsobem osobnosti a odhadnout chování jednotlivých kusů je nemožné. Je u nich lépe počítat se vším. (Omlouvám se za dlouhý příspěvek, který se až tak netýká tématu. Berte to jen jako upozornění.)
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 1.01.2003 - 13:47:45 )
Výkony filtrů.
Používám filtr EHEIM 2233. Většinou ale s překvapením čtu příspěvky o tom, "jak omezit výkon filtru". Tento filtr udává výtlačnou výšku 1,2 m, takže pokud má akvárium 50 cm a filtr je umístěn ve skříňce pod ním, je jasné, že toho na vlastní výtlak vody moc nezůstane. Takže můj problém je spíše, jak udržovat filtr, aby průtok byl stále dostatečný pro 200 litrové akvárium. Ve filtru využívám keramiku, takže zanášet by se moc neměl. Celé je to i s obrázky tady. Je tam vidět na fotografii "sprchy", jaký je maximální průtok po právě pročištěném filtru. Napadá mě, jestli něco nedělám blbě. Přece jen, to, že ho čistím tak 1x za 3 týdny asi běžné není.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 20.12.2002 - 15:05:15 )
Re: CO2 dlouhodobý test
Úplně stejně jako krátkodobý test. Kolorimetricky - tedy pohledem na barvu kapaliny uvnitř testu. Ta se mění od modré do zelené a dál podle pH okolní vody. Pouze tím, že je v testu měřící kapalina oddělena vzduchovou kapsou od vody v akváriu to vydrží až 1 měsíc. Pak se tam nalije 1 ml vody z akvária, 6 kapek testovací pakaliny a jede se nanovo.
--------------------------------------------------------------------------------
Jarous ( 20.12.2002 - 14:03:18 )
CO2 dlouhodobý test
Muze mi nekdo prosim vysvetlit jak zhruba funguje CO2 dlouhodobý test? Z obrazku testu na "http://mujobchod.atlas.cz/" viz:Filip_Praha ( 19.12.2002 - 17:07:40 ) Me neni zcela jasny princip jakym se mereni provadi.
Diky za objasneni
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 20.12.2002 - 10:10:31 )
Akvaristické obchody.
Tak aby jsme se zase vrátili k akvaristice :-))). Pro Pražáky může být zajímavé, že hodněkrát přetřásaný HORNBACH otevřel svůj další pražský obchod - Praha Řepy; Slánská 2. Dnes jsem se tam byl podívat. Uspořádání lepší než na Černém mostě, Přehlednější a asi i více akvaristiky. Ryb je zde docela dost ale běžné druhy. To je asi otázka budoucnosti a rozšiřování.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 9.12.2002 - 17:51:57 )
Re: Černá štětičková řasa - ruducha
Podle fotky to SAE bude. Pokud je černý pruh protažen až do ocasní ploutve včetně a pokud má pouze 1 pár fousků. Mám osobně v akváriu 3 verze a řekl bych že tohle je SAE.
--------------------------------------------------------------------------------
catfish ( 9.12.2002 - 16:11:48 )
Re: Černá štětičková řasa - ruducha
Pro: RadimP
Soukromě si nemyslím, že by byl primární problém pouze ve vysokém proudění vody a v rozvířených biologických nečistotách. V akváriu, ve kterém mám silně předimenzovanou filtraci a jsou v něm převážně ryby vířící kal na dně, se štětičkové řase velmi dlouho nedařilo. Na nových rostlinách porostlých černou štětičkovou řasou během pár týdnů po ponoření do tohoto akvária řasa chřadla a nakonec vždy zmizela (podobnou věc popisuje i VP). To platilo až donedávna - viz. příspěvek catfish ( 21.10.2002 - 19:47:23 ) Re: Řasy a Ancistrus. Vždy po výměně vody začala řasa mohutně růst ve všech mých akváriích a to trvalo cca 2-3 měsíce. Teď se situace vrátila do normálu. V tom jediném akváriu mi opět řasa neroste. Kde byl tedy problém, když se v nádrži nic nezměnilo a přesto tam řasa chvíli rostla a pak zase přestala?
Bohužel krevetky připadají do úvahy jen v nádržích s malými a mírumilovnými rybami, které krevetkám neublíží.
Pro všechny:
SAE mi černou štětičku zatím nežerou. Můžete se prosím podívat, jestli to co mám, jsou "pravé" SAE? Já na ty parmičky nějak nemám oko.
Nevím, jestli to z fotky půjde vůbec poznat. Ten náznak světlého proužku nad černým pruhem (na větší fotce) je odraz, v reálu tam mají stejné zbarvení jako na celé hřbetní straně. Všechny ploutve mají průhledné.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 9.12.2002 - 15:15:30 )
Re: Černá štětičková řasa - ruducha
Odpověď Radima mne přiměla k malému komentáři. Problémem ruduchy se zabývám tak rok. Až v poslední době se mi začíná dařit. ALE jednu věc jsem zapoměl komentovat. Cca před 4-5 měsíci jsem upustil od zaužívaného stereotypu "praní" použité filtrační vaty na výstupu filtru a začal jsem ji nahrazovat po každém čištění filtru za novou. (na fotkách je ještě vypraná) Co vy ostatní? Není řešení KROMĚ OSTATNÍCH VLIVŮ v opravdu důkladné mechanické filtraci vody filtrem? Odkalování jistě také, ale kromě odstranění se také hodně detridu rozvíří a je nutné jej odstranit filtrem. Souhlasilo by to se závěry o vyživování ruduchy přes volně plovoucí nečistoty.....
--------------------------------------------------------------------------------
RadimP ( 9.12.2002 - 13:10:07 )
Re: Černá štětičková řasa - ruducha
Když jsem svého času studoval problematiku boje s štětičkovou řasou, žádný ze zdrojů neuváděl a neuvádí, že by nějaký druh plžů tuto řasu požíral. Ověřené jsou doposud jen parmičky černopruhé (C. siamensis) a sladkovodní krevetky. V mém případě 100% pomohl párek parmiček černopruhých. Více na http://rpaqua.wz.cz
U štětičkové řasy je primární problém proudění vody a rozvířené biologické nečistoty. Proto omezit průtok filtrů na minimum a odkalovat a odkalovat ... Ostatní veličiny světlo, teplota, parametry vody nemají na štětičkovou řasu zásadní vliv.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.12.2002 - 08:52:47 )
Re: Optimální NO3
Takže experiment dnes ukončím. NO3 je zpátky na 40 mg/l. Kupovat něco, co mi sice sníží NO3 na zajímavé hodnoty, ale do týdne je to zpátky OPRAVDU nemá cenu. Původní hodnota byla cca 60 mg/l. Tedy v 200 litrovém akváriu může být tak 160 litrů vody a tedy 9600 mg NO3. Udávaná absorbční kapacita náplně je 9000 mg. Výsledek testu tedy odpovídá skutečnosti. Prostě to funguje. Nyní bych musel s náplní do solného roztoku a opakovat. To bych ale rozebíral filtr jednou za 5-7 dní a to tedy neberu. Nicméně není nad vlastní zkušenost viďte :-)).
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.12.2002 - 11:59:38 )
Re: Optimální NO3
Měření pokračuje. NO3 se poslední dva dny drží na úrovni 20 mg/l. Takže JBL NitratEX zatím zůstává ve filtru.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 3.12.2002 - 17:26:17 )
Re: Optimální NO3
Souhlasím s tím, že je levnější vyměňovat vodu. Já ale rád experimentuju. To souvisí s tím, že PMDD používám, zatím bez KNO3. A přidávat ho tam z vrchu a dole ho zase likvidovat nemá samozřejmě smysl. Na druhou stranu předpokládám, že pokud mám hodnoty stabilní i s výměnou vody 30% za 1-2 týdny, pak jsou "na vině" ryby. A pokud tedy snížím množství JBL NitratEX ve filtru tak, aby se NO3 udrželo někde kolem 25 mg/l pak bych asi měl být spokojen. Nebo ne?
A ještě k JBL NitratEX jako takovému. Přečetl jsem si originální návod v angličtině. Ten je psán tak, že "absorbuje až 9000 mg nitrátů v několika hodinách". Možná že jde o základní nepochopení funkce tohoto přípravku. Třeba se jedná o pomoc v havarijní situaci a nejde o dlouhodobou přítomnost přípravku ve filtru. Anglický návod předpokládá nejít s hodnotou NO3 pod 10 mg/l kvůli riziku "toxic hydrogen sulphide forming". Nevím co to je ale určitě to nechci.
--------------------------------------------------------------------------------
davs ( 3.12.2002 - 17:24:02 )
Re: Optimální NO3
přesně tak, výměna vody naprosto dostačuje, navíc podle mě nějakých 60mg/l NO3- určitě nemůže uškodit.
--------------------------------------------------------------------------------
MM ( 3.12.2002 - 17:08:42 )
Re: Optimální NO3
Ten, kdo psal o "nevyužitelnosti" NO3, jsem byl já. Nebyla to však informace, ale dotaz na základě (poněkud matoucích) údajů z literatury. Odpovědi byly jednoznačné vodní rostliny dokážou dusičnany přijímat<B/> (i když amonné ionty přijímají o něco snáze). Tento závěr jsem si ověřil i na webu. Jinými slovy, "NO3 na nule" je možná "optimální" pro ryby, ale rostlinám se to moc líbit nebude, zvláště když onen dusík bude zachytáván ve filtru.
--------------
P.S.: Je-li třeba v nádrži redukovat dusičnany, není levnější prostě čas od času část vody vyměnit?
--------------------------------------------------------------------------------
davs ( 3.12.2002 - 16:39:54 )
Re: Optimální NO3.
To že vodní rostliny nepřijímají NO3- je blbost, navíc je i součást PMDD.
--------------------------------------------------------------------------------
Luděk Švarc ( 3.12.2002 - 13:55:02 )
Re: Optimální NO3.
Ad 1) Omlouvám se, máte pravdu, přehlédl jsem se, a to hned dokonce 2x!
.
Ad 2) Z první (vstupní) komory jsem vyhodil rámeček se 4 molitanovými destičkami a zcela ji vyplnil 2 kostkami bioakvacitu a na ně položil asi 2 cm "plátek" hustého molitanu.
--------------------------------------------------------------------------------
Čichavec ( 3.12.2002 - 13:20:04 )
Re: Optimální NO3.
1. Nepsal jsem 9mg, ale 9g!!!
A je to přesně jak píšu, právě jsem se díval na stránky výrobce 1 balení tj. 250ml o váze 170g absorbuje přesně 9 000mg což je 9g.
2. Co je to menší úprava filtru Fluval 204?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 3.12.2002 - 08:49:28 )
Optimální NO3.
Jaká je "optimální" úroveň NO3 v akváriu? Stále mám hladinu NO3 na úrovni 60 - 90 mg/l. Narazil jsem na náplň do filtru JBL NitratEX, která NO3 redukuje. Už se tu o tom psalo. Jenže tam není uvedena specifikace množství hmoty vůči velikosti nádrže, resp. průtoku. Po dvou dnech ve filtru to srazilo hodnoty na 15- 20 mg/l. Podle kalorimetrického měření, takže hodně zhruba. Pokud je na popisu uvedena doba použití až 6 měsíců do regenerace, předpokládám, že při takhle razantním nástupu může být do týdne NO3 na nule. Co s tím? Vyndat to, nebo vydržet?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 20.11.2002 - 11:59:22 )
Re: Problem s akvariem a Ph metry
Osobně mám stejnou zkušenost. pH metr od Rataje, na konci naříznutý. Koupil jsem si kvůli tomu jiný od TETRY a ukazuje cca to samé. Takže používám dál, jen "opatrně" při první kapce...
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 14.11.2002 - 10:31:26 )
Re: AGA 2002
Pánové odborníci. Mohli by jste se rozepsat o údržbě takových porostů jako jsou k vidění na AGA 2002? Moc se mi to líbí, ale nedovedu si představit, jak v takovém akváriu "vysávám" detrid například. A jak by se v tom líbilo třeba pancéřničkům, kteří neustále hledají potravu a prohrabávají štěrk? A je takové kompletně osázené dno vhodné třeba pro Ancistruse? Z fotek mám pocit, že se v těchto případech jedná o variantu "holandských" akvárií, ryb je tam minimálně, což zase není můj případ. Diskusi na toto téma bych tedy uvítal.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.11.2002 - 17:47:20 )
Re: Archiv diskuse / AGA 2002
Server mě nepustí ani k jednomu kompletnímu souboru - celkem i měsíce. Hlásí něco o passwordu. A ty výsledky jsou super. Gratulace do Prostějova i do Bruntálu. Udělat doma něco takového,.....:-))
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.11.2002 - 14:06:26 )
Re: Změna umístění stránek.
Tak. Teď je vše tak, jak bylo cca před měsícem, pouze je tam navíc spustitelný script na uložení stránek do oblíbených a pak ta odsouvací WEB mapa. Obého bych se nerad zbavoval. Dále ladit můžeme přes
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
, ať tu nezamoříme diskusi programováním WEB stránek. Díky všem.
--------------------------------------------------------------------------------
catfish ( 13.11.2002 - 13:51:54 )
Re: Změna umístění stránek.
Nezabralo to, stále to padá.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.11.2002 - 13:47:47 )
Re: Změna umístění stránek.
To Olaf: Zkus Refresh stránek. Pokud to bude řádit dál, asi je tam ještě něco, co pracuje od 5.5 výše. Zrovna minulý týden mi totiž někdo říkal, že u 5.5 byly udělány nějaké zásadní změny směrem k .NET , ale nevím...
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.11.2002 - 13:45:08 )
Re: Změna umístění stránek.
To vyjíždění "za roh" je úmyslně. Stejným způsobem jsem viděl udělané celé Menu, takže nezabíralo na stránce žádný prostor. A navíce se to dá rozšířit i o "statické" umístění, i když hýbeš se stránkou. Právě ten ČAS je důvodem, proč stránky vypadají jak vypadají. Když s tím strávím několikrát za týden večer hodinu, je to moc a přitom kolikrát už ani nevím, co jsem s tím vlastně provedl včera....
--------------------------------------------------------------------------------
Kratas ( 13.11.2002 - 13:05:32 )
Re: Změna umístění stránek.
No pokud se taky mohu zapojit do diskuse, tak stránka, která má přijemný ale hlavně rychlý ksicht je navštěvována mnohem více, než stránky, které jsou plné různých skriptíků, animaci a takových drobnůstek. Ty bývají pomalé a hlavně se strašně pomalu natahují. Zkusil bych také jak se chovají i v jiných prohlížečích než je IE. To by potom mohlo být překvapení. Já moc Javu nemám v oblibě, jelikož s ní jsou jen samé problémy. Je to krásné když to bliká ale hlavní význam stránek s odbornou tématikou je jejich obsah.
Tak jsem zkusil otestovat Tvé stránky v Mozille a par tech vychytávek tam vůbec nefunguje a v Opere to vypadá že vše je OK.
Docela mne zaujala v menu mapa stranek. To je umyslné, že vyjíždí z okraje obrazovky?
Máš super, že máš doménu 2 řádu, ale teď ještě dovést ty stránky do lepšího ksichtu.
Já svoje stránky úmyslně navrhnul docela strohé a i tak se docela dlouho načítají. Těď pracuji hlavně na obsahu, ale jde to pomalu a ztěžka. Bohužel je málo času.
Tak přeji hodně zdaru.
PS: Jinak profi stránky se dnes dělají již výhradně dznamicky a nejlépe s podporou SQL. Pak je správa a údržba už jen hračkou.
Pavel Kratochvíl
--------------------------------------------------------------------------------
Olaf ( 13.11.2002 - 12:36:33 )
Re: Změna umístění stránek.
Cus,
ja mam IE 5.0 a je to porad beze zmeny.
Stale se IE pri nacteni uvodni stranky zavira.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.11.2002 - 12:09:22 )
Re: Změna umístění stránek.
Ono taky to, co je tam teď je asi polovina toho, co jsem měl u sebe doma na PC :-))). Zkoušel jsem si ankety, diskusní skupiny, automatický mailing, hudbu na pozadí, samostatně zobrazovaná okna s obrázky a já nevím co ještě. Mám na to i kladné reakce, ale právě kvůli uživatelům starších verzi PC a SW jsem se snažil umravnit. Uvidíme. Každopádně díky za názory. I ty kritické.
--------------------------------------------------------------------------------
sam ( 13.11.2002 - 11:49:35 )
Re: Změna umístění stránek.
Kdybys ještě chudáka kurzora zbavil na úvodní stránce těch pronásledujících ho čtverečků... to by bylo príma!! :-))
Můj osobní názor : toto se spíš předvádí na stránkách o programování jako příklad, co jde naprogramovat, ale praktický význam mi nějak uniká.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.11.2002 - 11:22:23 )
Re: Změna umístění stránek.
Catfish, skus prosím Akvanet ještě jednou. Odstranil jsem script, který psal text do stavového řádku a podle vlastních experimentů by to už mělo fungovat. Díky předem za info.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 12.11.2002 - 21:14:12 )
Re: Změna umístění stránek.
To: catfish
Je tam trochu více Java scriptů, než je asi zdrávo. Pracuji na optimalizaci. Původní stránky ještě fungují, je tam umístěn odskok po 1 sec po načtení. Takže by ti to tam mělo "spadnout" taky. Stránka se musí načíst úplně celá. Potom teprve zafunguje odskok. Skus prosím přejít rovnou na některou podstránku, např. Akvarijní rostliny. Tam je scriptů podstatně méně. Jestli to bude dělat také, asi nezbude než upgrade na MSIE 6.xx :-((
--------------------------------------------------------------------------------
doktor ( 12.11.2002 - 19:05:05 )
AkvaNET - IvoS
Podívejte se na tyto stránky, je tam spousta informací o SAE - Crossocheilus siamensis a jejích příbuzných.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 12.11.2002 - 18:19:21 )
Změna umístění stránek.
Ti z Vás, kdo si prolinkovali mé původní stránky http://www.volny.cz/ivo.scuka, vzhledem k jejich rozsahu jsem je trochu předělal a umístil na samostatnou doménu AkvaNET. Na původních stránkách je automatické přesměrování a ještě nějakou dobu zůstane.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.11.2002 - 09:10:55 )
Re: Dotaz na SAE - Catfish
To doktor: Takže si z toho všeho dělám závěr. SAE likvidují řasu v jejím počátku. Nesmí se příliš krmit, aby si zvykly okusovat řasu a akvárium se musí jako součást těchto akcí celé jednorázově "odřasit", protože staré řasy si nevšímají a ta by mohla sloužit jako zdroj kontaminace i dále. Jdu na to. Hadice, skalka, kameny.....
--------------------------------------------------------------------------------
doktor ( 5.11.2002 - 19:16:21 )
Re: Dotaz na SAE - Catfish
V Hornbachu v Brně měli SAE max. 6-7 cm dlouhé, aktivní jsou ve dne, při zhasnutém osvětlení leží v rostlinách.
To IvoS: totéž u mne, dlouhé ruduchy na kamenech a písku si nevšímají.
To Radim P: mám je ve 240 litrech, to by jim mělo stačit.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.11.2002 - 13:31:09 )
Re: SAE - po měsíci
A jak to vypadá, když řasu pojídají? Párkrát jsem celému akváriu půst naordinoval, ale že by se SAE potom na řasu vrhali, to tedy ne. Pouze neustále obírají listy. Domnívám se, že "to je ono", protože se mi nová řasa neobjevuje. Ale třeba dlouhých řas na kamenech si vůbec nevšímají.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.11.2002 - 13:24:49 )
Re: Prepad
U mě to pracuje s originálním U dodávaným s filtrem. Filtr mám umístěný pod akváriem, takže přepadový efekt zajistí, že s tím nemá filtr žádnou práci. Naopak, když vyčistím filtr a vrátím ho zpátky, stačí otevřít ventily a filtr se sám naplní vodou z akvária. Spíše je to otázka výtlačného výkonu. Filtr musí dostat vodu spátky nahoru opět do přepadu. Tam je to tak, tak. Myslím, že udávaná výtlačná výška je 1,3 metru. Já to mám ode dna filtru jeden metr. Trochu jsou ty trubky vidět Tady na posledním obrázku. Zelená trubka úplně vlevu vedle hrany a doma dělaná "sprcha" z hadice vpravo nahoře.
--------------------------------------------------------------------------------
Olaf ( 5.11.2002 - 10:18:45 )
Prepad
To:IvoS
zajimalo by me jak mas reseny prepad z akva. Mam zarizene 200 l akva a premyslim o vnejsim filtru. Filtr muzu umistit kamkoli, klidne na uroven hladiny, ale nemam misto na vytvoreni vnejsiho prepadu, jedina moznost je kolinko "U" a doufat, ze ma filtr dostatecny saci vykon.
Jak to mas vyresene Ty.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.11.2002 - 08:21:39 )
Re: Jaký filtr?
Dcery mají 60 litrové akvárium a vnitřní filtr SHARK 2. Hlučný je dost, ne sám o sobě, ale vodou, kterou čeří na výtoku. Musím ale říci, že dcerám to nevadí vůbec. Já používám na 200 litrech EHEIM 2233 a maximální spokojenost. Jen mechanicky by mohl být trochu lépe vymyslený. Filtr je uvnitř skříňky, takže rezonance by to podstatně zesílila. S odšroubováním hadic mám občas problém i já, když mám mokré ruce, takže zásahu dětí bych se neobával.
--------------------------------------------------------------------------------
saul ( 5.11.2002 - 07:25:28 )
Re: Jaký filtr?
Mám Juwel, ale do pokoje na spaní na 100% NE! I já sám se stále potýkám s hlukem a nemohu se trefit do správného nehlučného filtru. V minulosti jsem měl vnitřní filtr Dueto (italský), ale na malé akvárko (50,100 l)a ten je absolutně nehlučný.Bohužel má zase malou filtrační náplň. Pokud se ti podaří najít filtr se kterým budou děti moci spát rozhodně se s ním pochlub.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 4.11.2002 - 23:07:31 )
Re: Řasy a Ancistrus.
Já bych to viděl na ty živiny v substrátu. U některých, pomalu rostoucích rostlin jsem nalezl zahnívání kořenů. Skusím probrat dno......
--------------------------------------------------------------------------------
RadimP ( 4.11.2002 - 08:14:51 )
Re: Řasy a Ancistrus.
To: IvoS
Pokud ti rostliny bez PMDD a CO2 nejdou, tak je chyba ještě někde jinde. Světlo? Živiny v substrátu? Já jsem se akva nemohl o prázdninách věnovat skoro celé 2 měsíce, nedával jsem PMDD ani CO2 a stejně jsem vyházel několik kbelíků "zeleniny".
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 2.11.2002 - 21:49:03 )
Re: Řasy a Ancistrus.
To: RadimP.
Mě ten boj s ruduchou trval možná více než rok. A že bych měl vyhráno, pocit nemám. Ale potvrzuji, že postupným zapojováním všech zmíněných aktivit se její výskyt minimalizuje. Spíše by mě zajímalo, co se stane v případě, že odjedu na 3 týdny na dovolenou, CO2 ani PMDD se dávkovat nebude a jediný dávkovač, který mám bude krmit. Znamená to, že se ruducha zase rozbují, nebo to rostliny tuto dobu udrží ? Jediná zkušenost kterou mám je bez PMDD a CO2 tak na 5 dní a zastavení růstu rostlin bylo zřejmé. Normálně při výměně vody vyhazuji tak 1/2 kýble zelené hmoty a pokud nebyl přísum CO2 a PMDD to byla spíše kosmetická záležitost. Růst ruduchy jsem nepozoroval.
--------------------------------------------------------------------------------
RadimP ( 2.11.2002 - 08:53:20 )
Re: Řasy a Ancistrus.
To: IvoS
Ruduchy se dá úplně zbavit (viz. můj případ), nicméně v určité minimální formě v akváriu budu (výpusť z filtru a nejbližší okolí), ale o to se postarají např. parmičky černopruhé a případně pokud udržíš na uzdě i ostatní faktory, tak to bude jen jemný povlak, který v zásadě nevadí. Ale dneska už nemám tuto řasu v podstatě ani na těchto místech.
Aktivní uhlí ti v boji s štětičkovou řasou nepomůže. Jemné nečistoty neodfiltruje a PO4 také ne. Nečekej změnu v parametrech vody. Aktivní uhlí se používá na odfiltrování např. léčiv z vody.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 1.11.2002 - 08:43:47 )
Re: Hustý molitan - dobrý molitan! - ale o rybách.
Z diskuse vyplývá, že snahou je minimalizovat přítomnost detridu ve vodním sloupci. Provozuji společenské akvárium, kde se po dně prohání tak 10 pancéřníčků a podobných. Vzhledem k tomu, že ostatní bíložravci se činí zase nahoře, již dva-tři dny po čištění se po dně povalují zbytky rostlin. Asi je toho tam podstatně méně, než kdyby to tyhle ryby nelikvidovaly, ale stačí jeden prudký pohyb Ancistruse a polovina dna je zvířená. Nepoužíváte někdo nějaký chytrý nápad? Já pouze intenzivně odkaluji. Ale to se mezi bujnou vegetací také moc nedá...
K uvedenému tématu - používám externí EHEIM 2233 , který je naplněn keramikou různé zrnitosti a končí akva vatou. Na dně filtru je po 2-3 týdnech doslova černá, mazlavá hmota a keramika je úplně plná bakterií a jejich zbytků. Podle TETRA "indikátorů" to ale nemá negativní vliv na parametry vody. A vliv na průtok vody filtrem to nemá od té doby, co jsem přívodní hadice omotal černou izolepou a zabránil tak vzniku řas uvnitř trubek.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 31.10.2002 - 13:50:25 )
Re: Poraďte mi někdo prosím.
Kryty, které jsou použity na akváriích mpAKVARIUM jsem viděl v Pražském Hornbachu, oddělení elektro. Ale už je to nějaký ten pátek.....
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 22.10.2002 - 08:31:45 )
Re: Řasy a Ancistrus.
TO: Pernik
Znamená to tedy, že zbavit se ruduchy úplně nedá? Dá se minimalizovat její výskyt, ale její spory budou v akváriu pořád a v případě dobrých podmínek se objeví znovu? Mimochodem, ještě jednu změnu jsem udělal. Koupil jsem pár kousků uhlíkové filtrace do mého filtru EHEIM. Zatím jsem nezpozoroval žádnou změnu, ani v parametrech vody.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 21.10.2002 - 17:32:16 )
Řasy a Ancistrus.
V průběhu roku jsem postupně bojoval s červenou řasou. Měnil rostliny, přidával a ubíral CO2, osvětlení a kupoval rybičky. Nakonec jsem dostal akvárium do stavu, který byl z mého pohledu již docela ucházející. Měl jsem v akváriu potěr Ancistruse - 12 ks, který jsem před 14 dny prodal. Zajímavé je, že od té doby výrazně poklesl výskyt řasy. Předpokládám, že tím, že se rapidně snížil počet ryb "šmejdících" po dně a tedy se významě snížilo i kalení vody usazeným detridem. A to by měla být jedna se základních příčin růstu červených řas. Nyní mám na dně asi 7 různých ryb, když před tím jich bylo skoro 20. A potěr už dávno potěrem nebyl. Prodával jsem kusy tak 5-6 cm velké. Jak jste na tom s těmihle rybami vy ostatní (ti s červenou řasou)? Dá se tahle skušenost zobecnit ?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 10.10.2002 - 13:17:46 )
RE: Diskuse a další.....
Taky bych se přidal s vlastním hodnocením. Kdyby nebylo této diskuse, nezačal bych s pokusy s kvasnicemi a CO2. Kdyby nebylo této diskuse, nezačal bych s PMDD ani s Crossocheilus siamensis. Neměl bych pár "známých", u kterých můžu požádat o radu buď přes diskusi a nebo přímo. A abych se necítil hloupě, nedříve projedu vše dostupné i mimo tuto diskusi a pak se teprve ptám (pokud tedy na to mám čas). Faktem je naopak, že pokud jsem začátečník a chcípají mi rybičky, asi bych na nějaké vyhledávání čas neměl. Proto bych se tady přimlouval i za opakované odpovědi. Třeba jen nasměrovat, kdy se co diskutovalo. Když se jedná o profesní WEBy, o tohle se stará WEBmaster. Skoušel jsem třeba Olympus. Je to otevřená diskuse, občas i ne ke chvále značky a tam cca 50% dotazů odpovídá WEBmaster. Já osobně bych spoustu diskutovaných témat oželel. Ale internet je přece skělý v tom, že můžu kdykoliv kliknout jinam, kde mě to zajímá. Některé příspěvky jsou názorově hodně vyhraněné, ale pokud mi to neji chleba.......
Osobně se například velice potýkám s fotografováním ryb pomocí digitálního fotoaparátu. Makro režim je skvělá věc, ale několik desetin vteřiny při zaostřování je na ryby moc. Jak tu vodní havěť fotit, aby byly fotky ostré a přitom dostatečně podrobné jsem zatím nezjistil. Ani na této diskusi....
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 8.10.2002 - 13:32:34 )
Re: SAE
Já je mám cca 2-3 týdny. Velikost do 4-5 cm. Co jsem zaznamenal určitě je, že se červená řasa nerozšiřuje. Jestli je to jen jejich zásluha tedy zatím nevím. Ale že už začínají projíždět stěny, zařizovací předměty i rostliny jsem zaznamenal. A pořád se snažím krmit tak, aby minimálně krmení padalo ke dnu a tedy aby na ně moc nezbylo. Nejdou totiž do toho chumlu ostatních, který se okamžitě vytvoří po nasypání krmiva.
--------------------------------------------------------------------------------
Luděk Švarc ( 8.10.2002 - 12:56:32 )
Re: SAE
Mám v 280 litrové nádrži asi tak měsíc 4 ks a zatím jsem žádné dramatické zlepšení nezpozoroval. Na druhou stranu musím říct, že jsou ještě poměrně malé (asi tak 2÷3 cm), ale už jsem viděl, že se znaží kousky řasy jakoby utrhnout.
--------------------------------------------------------------------------------
catfish ( 8.10.2002 - 12:04:24 )
SAE
Můžu se zeptat těch co si nedávno pořídili SAE, jestli se už ryby pustily do "černé štětičkovité" řasy (ruduchy)? Je vidět nějaký úbytek řasy v akváriu nebo něco podobného ?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 8.10.2002 - 09:25:30 )
Re: Flower Horn
Tyhle "taky ryby" se dají sehnat v Praze docela jednoduše. Já jsem udělal praktickou a osobní zkušenost, že téměř jakýkoliv kříženec je podstatně náchylnější na onemocnění, než přírodní druhy. Poté, co jsem v jedné akvaristice viděl osobně rybky s hřbetní ploutví naplněnou fosforeskující barvou jsem nechal párek balónových Poecilia sphenops umřít stářím a už kupuji jen "přírodní" druhy ryb. Otázkou je, jetli se to dá opravdu říci i o nich. Například Xiphophorus Helleri v červeném provedení určitě ne.
--------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 28.09.2002 - 22:19:32 )
Re: SAE
E-mail je na mých stránkách www.volny.cz/ivo.scuka/index.htm.
--------------------------------------------------------------------------------
doktor ( 28.09.2002 - 20:04:29 )
SAE
První den pobytu v akváriu. Všechny tři se drží pohromadě, většinou u dna, ve volné vodě jen při krmení, občas tlamkou ďobnou do štětičkové řasy ale není patrné, že by ji ukously.
--------------------------------------------------------------------------------
PavelK ( 28.09.2002 - 07:20:15 )
Re: SAE
Měl jsem v akvárku SAE a po 1/2 jsem je dal pryč. Důvodem byla jejich velikost. Nestačil jsem se divit jak rychle rostou a ostatní ryby se jich bály. Přitom nebyly vůbec agresivní ani teritoriální. Ostatních ryb si vůbec nevšímaly a mezi sebou se prohnaly jen občas a za minutu potom zade plavaly všechny pospolu. Buďte připraveni na to, že z 3-4 centimetrových rybek, které jste koupili, budou během půl roku 8-12 cm ryby.
--------------------------------------------------------------------------------
PavelK ( 28.09.2002 - 07:15:37 )
Re: SAE
Pro Ivo S: Napiš tu svůj e-mail, pošlu Ti něco.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 27.09.2002 - 22:26:54 )
Re: SAE
Prostě v Hornbachu je mají všechny dohromady. Otázkou je, jestli jim to už někdo řekl :-))) Já to nebyl. Ty moje jsem ve finále umístil na své stránky. Tady Crossocheilus siamensis a tady Epalzeorhynchus sp. Crossocheilus siamensis se rozkoukává a řasu okokuje.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 26.09.2002 - 21:17:18 )
Re: Salik - Crossocheilus siamensis
Díky za docela vyčerpávající informace. Podle popisů bych tedy hádal, že tohle je Crossocheilus siamensis a tohle je Epalzeorhynchus sp. Jak jsem již popisoval, koupil jsem je všechny jako jeden druh, i když nyní, když vím, jaké rozdíly mám hledat, se dají docela dobře rozeznat. A navíc mám štěstí, že Epalzeorhynchus sp. mám jen dvakrát. Ale na druhou stranu, Crossocheilus siamensis se na řasu zrovna nevrhají. Snad později.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 24.09.2002 - 23:09:35 )
Re: Hugo - Crossocheilus siamensis
Podle atlasu, který mám doma se opravdu jedná poznat, jestli je to Epalzeorhynchus kalopterus (v atlasu) nebo Crossocheilus siamensis (na WEBu). A jak to, že se seskupují v hejno, když si mají Epalzeorhynchus kalopterus podle atlasu vytvářet teritorium. A podle dvou různých WEB stránek mají jednou břišní ploutve pokaždé jiný počet. To by mě tedy zajímalo, co to vlastně mám doma......
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 24.09.2002 - 13:13:40 )
Re: Hugo - Crossocheilus siamensis
Vybaven informacemi z diskuse jsem nakupoval v Pražském Hornbachu. Mají tam na to atlas ryb, ve kterém mi ukazovali předmětné Parmičky krásnoploutvé. Z té fotografie se to dá poznat dost obtížně... Nicméně. Pár ryb jsem koupil. Řasy si zatím nijak výrazně nevšímají, pohybují se spíše ve středním pásmu akvária a chovají se hodně skupinově. A při krmění vesele sbírají potravu uprostřed vodního sloupce spolu s ostatními. Myslel jsem si, že ryby požírající řasy budou sbírat krmivo spíše po povrchu.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 23.09.2002 - 16:33:16 )
Ještě jednou test CO2.
TETRA dlouhodobý test CO2. Když jsem připravoval náplň, voda se obarvila na krásnou zelenou. Pak jsem ho připevnil k akváriu a dnes koukám, modrá, že si ani zdejší reklama nezadá. Může mít na barvu testu vliv spektrum použitých zářivek ?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.09.2002 - 11:55:29 )
Malý, postupný ale stálý úhyn ryb.
Více než 3/4 roku jsem měl klid od jakýchkoliv nemocí. Asi hlavně kvůli tomu, že jsem nedokupoval žádné ryby ani rostliny. Posledních 14 dní mi ale postupně uhynuly 4 ryby. Bez viditelné příčiny. Pouze 2-3 dny před tím bylo vidět, že se chovají jinak. Přitom ale ne stejně. Poecilia sphenops se držela úplně na hladině, Xiphophorus Helleri zase naopak polehával na dně. A Barbus conchonius uhynul přes noc bez jakýchkoliv předem viditelných změn. A nebyl to hromadný úhyn ale v rozmezí 14 dnů. Může to být stářím ? Nebo reakce na ne zrovna častou výměnu vody o prázdninách - 1 x za 14-21 dnů 1/3 akvária? Nechce se mi do akvária něco dávat, když nevím co bych vlastně měl léčit.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 25.06.2002 - 12:38:15 )
Re: Osvětlení - zářivky - zářivkové trubice
Viktorovi.
Pokud máš zájem, koukni se na zářivky Aquarelle a následně do e-mailu. Mám nějaké navíc v 30W, tedy cca 900 mm.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.06.2002 - 13:53:10 )
Ten zbytek (co si tam leju).
Když se bavíme o hnojivech a o tom, co lijeme do akvária, nevíte někdo, z čeho se zkládá Aquaregulátor ä jaký je rozdíl mezi ním a německým přípravkem (jméno jsem zapoměl, ale je podstatně hustější)?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 4.06.2002 - 15:35:03 )
Hnojení a hnojení....
Tak před půl rokem jsem se snažil zjistit něco kolem řas a narazil jsem na netu na jednu firmu v Rakousku, která se zabývá přípravou hnojiva na míru. Pošlete jim vzorek vody, oni podle toho namíchají hnojivo tak, aby to vyhovovalo právě jen Vám. Na e-mail dotaz, jak si poradí se změnou chemizmu vody v průběhu času, změnou počtu ryb a tedy i různým množstvím detridu, osvětlení atd., mi odpověděli standardním dopisem, že se mnou bohužel nemohou spolupracovat, protože nemají v Čechách zastoupení.
Takže ono se na akvaristice dá vydělávat opravdu všelijak.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 4.06.2002 - 11:54:25 )
Re: PMDD a Bioflor (Lucky atd.)
ad 1) Bioflor jsem používal více jak rok, dcera ho na svém akváriu používá stále. Já bojoval (a bojuji) s řasou, ona nikoliv. Odpověď proč by asi přerostla do vícestránkového příspěvku.
ad 3) PMDD není stoprocentně všelék, ale jeho kombinace s osvětlením a CO2 zaručeně pomáhá vylepšit růst rostlin.
To, že se tím snižuje výskyt řas je až doprovodný jev. I když určitě ten, kvůli kterému to například já dělám.
Také by mě zajímalo chemické složení různých přípravků, jako Aquatropic a další k úpravě na "tropickou" vodu. Většinou se člověk dočte, že jde hlavně o rašelinový výluh. Ale po zkušenostech už raději nepřidávám nic.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 4.06.2002 - 09:14:55 )
Re: Něco o řasách
Přečetl jsem si tvé překlady. Docela dobrý mít všechno takhle pohromadě. Osobně ničím štětičkovou řasu ponořením předmětů z akvária do zředěného roztoku octu. Řasa sice nejde odstranit, ale do týdne i při vrácení předmětu do akvária odumře. Na rostlinách jsem to tedy ještě nezkoušel. Zatím volím radikálnější metodu - protrhat a vyhodit. I když po té, co přidávám PMDD, posílil jsem osvětlení a CO2, tak je protrhávání spíše nutností. A pak platí to, co je v článcích uvedeno také. Rostliny rostou rychleji než řasa, která se pak nemá na čem uchytit. Ale to by zaše člověk nesměl mít v akvátiu nic pomalu rostoucího...
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 3.06.2002 - 22:46:49 )
Re: Problem se spinacimi hodinami ...
Přesně totéž mi dělaly spínací hodiny z Baumaxu. Uvnitř je asi špatně udělané odrušení proti přepěťovým špičkám od spínané zátěže. A tou je tlumivka u zářivek, takže je o problém postaráno. Zkoušel jsem to 2x a nakonec jsem musel vyměnit hodiny, ale ty nyní pracují bez problémů.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 3.06.2002 - 18:54:04 )
Re: Problem se spinacimi hodinami ...
Přesně totéž mi dělali spínací hodiny z Baumaxu. Uvnitř je asi špatně udělané odrušení proti přepěťovým špičkám od spínané zátěže. A tou je tlumivka u zářivek, takže je o problém postaráno. Zkoušel jsem to 2x a nakonec jsem musel vyměnit hodiny, ale ty nyní pracují bez problémů.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 30.05.2002 - 16:55:29 )
Re: Pár skleníkových rostlin
Jak se řeší odkalování u takového osázení? Kdyby se odkalovalo klasickým zvonem, tak nikdy takovýhle trávník nedokážu. A nebo musím každý týden sázet znova to, co při odkalování vyhrabu :-((( Alespoň já :-)))
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 30.05.2002 - 16:48:46 )
Re: Odkalování.
Já to dělám stejně, tedy odkaluji. Když se nad tím zamyslím čistě selským rozumem, když tam za měsíc nasypu krabici suchého krmiva, tak i když to projde trávívím systémem ryb, do vzduchu se to nevypaří a po dvou letech provozu akvária by to muselo vypadat hrozně. A jak to reálně vypadá v rámci biologických pochodů při růstu rostlin, jak moc toho fyzicky zlikvidují, tedy nevím. Na druhou stranu.
Jsou tam místa, kde jsem se za poslední dva roky nedostal, kvůli rostlinám, kořenům a pod. a hromadění kalu nepozoruji.
Další poznámka. Dcera má akvárium také, téměř neodkaluje, protože by si tím "vylila" celé akvárium a přesto jí to funguje a rybám se daří.
Přikláněl bych se k názoru, že na každém systému něco je a biorovnováha se vytvoří v obou případech. Ale na vlastním akváriu to tedy zkoušet nebudu.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 23.05.2002 - 20:55:12 )
Pár fotek a názor na PMDD.
PMDD mi začalo fungovat. Zrušil jsem KNO3, protože dusičnanů bylo stále hodně. Můj soukrommý názor je ten, že PMDD funguje velice dobře i s tím, že měřím parametry vody jednou za čas. Pár fotek na mé stránce o PMDD.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 23.05.2002 - 13:13:04 )
Re: Zdravím všechny a prosím o radu,
Podobný problém jsem léčil cca před rokem a bez antibiotik. I když tedy chemik nejsem a co v tom bylo nevím. Léčiva jsem sehnal přes internet. Někde v diskusi to musí být, jinak na Nemoci.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 13.05.2002 - 08:57:36 )
Re: Polední pauza.
Právě z potřeby "kochat se" akváriem a přitom dodržet maximální dobu osvitu jsem polední pauzu zavedl už před cca 2 lety. Svítím 07 - 12 a 15:30 - 22 hod. Na ryby to vliv nemá, resp. nepozoruji. Na rostlinách je kolem 22.hod vidět, jak se některé zavírají, takže celková délka osvitu volena dobře. Jestli to má vliv na řasy nebo ne, netuším. Podle diskuse mám s řasou stejné problémy jako ostatní. Jestli by bez pauzy nebyly, nebo naopak podstatně horší, nevím.
--------------------------------------------------------------------------------
RMQ ( 5.05.2002 - 20:06:51 )
Re: Sítko pro aplikátor CO2 pro IvoS
zkus hedvábný šátek - já používám bílý šátek značky Seide - za ten ručím, CO2 vydrží cca 5 hodin - myslím že to bohatě stačí, odpoledne přifoukneš opět, nebo také ne. /dej hledat - hedvábí /.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.05.2002 - 14:01:40 )
Re: Sítko pro aplikátor CO2
Zkoušel jsem to udělat z polyesterového šátku. Byl ale moc jemný a CO2 bublalo ven. Několik vrstev zase bylo moc tlustých a nešlo uchytit O-kroužkem. Krátkodobá odpověď tu již byla - já ji vyrábím z pytlíku od sypaného čaje. Stejně ale sháním nějakou jemnou, ale hustou tkaninu.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.05.2002 - 13:55:58 )
Re: PODVODNÍ ZAHRADNÍCI
Vycházím z důvodů, proč zde "diskutuji" já. Akvárium mám pro potěšení a relaxaci. Nejde mi ani tak o reprodukci rybek, ani o růst rostlin druhů všelikých, ale o to, aby "TO" vypadalo hezky a bylo potěšení se na TO koukat. A k tomu potřebuji nejen spokojené ryby, ale i hezké rostliny. U ryb většiniou stačí dodržet jejich životní podmínky. U rostlin je to horší. Rozrůstají se někdy málo, někdy zase moc. Jednou jsou hezké ale nehodí se k bíložravým rybám, jednou mají málo světla. A když zrovna tahle odrůda by se v tom akváriu vyjímala! Myslím, že se zmíněnými trpaslíky to má hodně společného. Jsou lidé, kteří shánějí literaturu, stavějí skalky, přesazují rostlinky a jsou spokojeni. Jsou lidé, kteří můžou strávit hodně času diskusí nad jedinou skalničkou, která jim neroste a neroste. Myslím, že smysl mají obě dvě snažení. Jde jen o to, co koho baví. Asi je těch, co prostě chtějí mít "JEN" akvárium pro vlastní potěšení, tady většina. A že to JEN dá práci !
--------------------------------------------------------------------------------
MM ( 4.05.2002 - 23:55:25 )
Re: PODVODNÍ ZAHRADNÍCI
Přibližně před dvěma roky jsem tu vypustil podobný "rybofilský" příspěvek (a dostal jsem co proto). Od té doby jsem si zvykl. Ke steskům na "botanické" zaměření této diskuse je možné namítnout dvě věci:
1. To, že se tu příliš nemluví o rybách, není vina "rostlinářů", ale nás "rybičkářů".
2. Ono je to vlastně logické, že se nejvíce diskutuje o filtrech, vodě, rostlinách a dalších "obecných tématech". V našich akváriích se chovají stovky druhů ryb a každý z nich má velmi specifické chovné nároky. Položím-li dotaz k chovu (dejme tomu) mých oblíbených gudeí, najde se tu jen pár lidí, kteří je někdy chovali, a z nich bude tak jeden nebo dva, kteří budou mít k věci co říci, a ostatní to nebude zajímat. Z toho se žádná bouřlivá diskuse udělat nedá. Zato filtr má v akváriu každý a řasy také. A ty rostliny mají natolik podobné nároky, že příspěvek typu "proč hygrophile žloutnou listy" bude zajímat i ty, kdo mají v nádrži třeba ludwigii nebo bacopu.
Koneckonců, i kdyby měl být jediným přínosem tohoto fóra fakt, že naši akvaristé konečně vzali na vědomí existenci ruduch v akváriu (a že neříkají jen "takové ty černé řasy"), považuji to za velký úspěch.
-----------------
Mimochodem: Máte někdo nějaké zkušenosti s vlivem tvrdosti vody na délku sezónní reprodukční pauzy u Zoogoneticus tequila?
--------------------------------------------------------------------------------
Ošmera ( 4.05.2002 - 23:12:52 )
PODVODNÍ ZAHRADNÍCI
Přátelé !!! / i nepřátelé /
Jak tak pravidelně brouzdám touto diskusí, docházím k jednoznačnému závěru. Něco velkého se tu děje! Nezadržitelně tu vzniká zcela nový,dosud nepopsaný druh zájmové činnosti-tedy hobby! Tento nový fenomén jsem si dovolil nazvat PODVODNÍ ZAHRADNICTVÍ .
Abych byl správně pochopen - podvodní zahradníci nejsou zahradníci,kteří podvádějí ale zahradníci,kteří veškeré své snažení nasměrovali pod vodní hladinu.
Tito specialisté se vyvinuli z nás-obyčejných akvaristů a postupem času téměř ovládli toto diskusní fórum.
Vždyť drtivá většina zdejších příspěvků pojednává především o různých " tenso coctailech","PMDD",a jejich komponentech,nacházíme zde různé těžké i lehké kovy i rezavé podkovy / zvyšují obsah veledůležitého železa ve vodě /, bouřlivě debatujeme o ruduchách / nebo průduchách ? /,sinicích a řasách téměř celého barevného spektra, přeme se téměř až "do krve" o jedině správné volbě mezi předřadníkem a tlumivkou, řešíme jalové i březí proudy,vyučujeme Ohmův a div ne i Keplerův zákon, bubláme z kvasnic,ze sifonových lahví i z bomb nejrůznějších kalibrů a předháníme se v tom,kdo dokáže vytvořit co nejantiseptičtější prostředí pro svá podvodní kvítečka.
Jenom skromnou otázku : nezapomínáme při tom všem pinožení tak trochu na ryby ?
Těch se všechna tato supertémata téměř nedotýkají a nemají pro ně také téměř žádný význam.
Ryby budou v pohodě ať budeme do vody aplikovat CO2 odkudkoliv,ať budeme svítit čímkoliv / snad kromě louče nebo elektrického oblouku /, ať budou v akváriu ruduchy černé,hnědé,zelené nebo fialové se žlutými puntíky.
Nic proti podvodním zahrádkám,vždyť do nich třeba někdo vymyslí i plastové rybičky,které zaručeně neokoušou listy,neobnaží kořínky nebo dokonce nedej bože nevyhrabou celou chudinku kytičku.
Ale v přírodě žijí ryby naprosto jinak !
Chceme vytvořit co nejpřirozenější prostředí pro ně nebo co nejskvostnější "zahrádečku" pro sebe ?
V druhém případě mám jeden skvělý tip : hejna čarokrásných trpaslíků na západních hranicích čekají na nové uplatnění !
Zdar všem mičurincům !!!
A teď jen do mě !
Pověste ho vejš,ať se houpá,
Pověste ho vejš,ať má dost,
Pověste ho vejš ,ať se houpá,
Že tu byl nezvanej host !
/ Michal Tučný /
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 4.05.2002 - 14:39:07 )
Předřadníky podruhé.
Nedávno jsem se zůčastnil diskuse o vhodnosti speciálních zářivek a elektronických předřadníků. Netvrdím, že všechny údaje, které tvrdí výrobci jsou správné, přesto, pokud máte zájem, uvádím Zde několik produktových listů elektronických předřadníků Philips, které dobře ukazují, co vše je v této oblasti možné. Nejedná se o doporučení ke koupi. Prostě, takhle funkcionalitu elektronických předřadníků popisuje výrobce.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 2.05.2002 - 08:14:42 )
Lovení ryb.
Už po několikáté jsem se v akvaristice setkal s tím, že prodavači v akvaristice nepřeloví ryby pomocí skleněného zvonu, ale síťkou. Je to pro ně jednodušší. V Hornbachu to takhle dělají téměř 100%. Jaký je názor odborníků. Určitě to ryby stresuje, na druhou stranu si dovedu představit¨, že bych takhle doma minimalizoval přenos škodlivých nemocí a podobných věcí do mého akvária. Vodu z obchodu rozředit vlastní vodou z akvária, nechat aklimatizovat a pak odlovit rybu síťkou. Voda by se tam nedostala vůbec.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 2.05.2002 - 08:06:49 )
Re: Nemoc ryb.
SERA COSTAPUR jsem koupil v Pražském HORNBACHU. Ale více než před rokem, takže teď nevím.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 2.05.2002 - 08:05:04 )
Re: Filtr- náplně-čištění
Sám jsem si koupil "levnější" od firmy Aquar. Faktem je, že se mi nikdy nepodařilo změřit nic jiného, než hodnoty nad 100 mg/l. Což i podle diskutujících je při pravidelné výměně vody těžko uvěřitelné. Takže, aby se láce vyplatila.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 25.04.2002 - 23:40:25 )
PMDD a NaCl.
Zkouším přidávat PMDD. Po 14 dnech musím konstatovat, že zatím boj s řasou prohrávám. Existuje nějaká souvislost s NaCl ? Vycházím z toho, že testování na NO3 se mi zastavuje na hodnotách 160 mg/l. (Současně s tím je ale v Aquar testeru výslovně uvedeno, že se nedá použít u akvárií, kde se používá chlorid sodný.) A to může být podle diskutujících jedna z příčin. V disusi je rada - PMDD míchat bez KNO3 a kontrolovat, dokud nesleze k nulovým hodnotám. Je zde nějaká příčinná souvislost s NaCl ? Novou várku PMDD jsem namíchal bez KNO3 a při výměně vody nebudu solit. Uvidíme...
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 25.04.2002 - 16:03:27 )
Re: Pěstírny.
No oni mi toho dodavatele řekli, ale nechci být nařčen z pomluvy, pokud by to byla jen moje zkušenost :-(.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 25.04.2002 - 08:59:45 )
Pěstírny.
Já bych měl téma, které mě napadlo při návštěvě Hornbachu. Už jsem u nich koupil za poslední dva roky cca 15 ks Colisa Lalia. Nikdy nevydrželi déle jak 2 měsíce. Většinou šlo o vodnatelnost, alespoň podle příznaků. V prodejně jsem se zeptal odkud je nakupují a občas to ověřím. Vzhledem k tomu, že zdroj je pořád stejný, už je tam nekupuji. Je možné, že by pěstírna měla takovýhle problém, nebo je to jen shoda náhod ? Nebo jsou podmínky u mě tak rozdílné od pěstíren, že tyhle vyšlechtěné typy prostě nepřežijí déle ??
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 23.04.2002 - 09:09:53 )
Re: Zářivky a předřadníky - pokračování
Kamarád pracuje ve firmě, kde vyrábějí zářivkové měniče pro speciální použití, v elektro laboratoři. Tedy nikoliv předřadník, ale elektronické zařízení, které při startu zářivky i při jejím provozu zajišťuje optimální provoz změnou napětí i některých dalších parametrů. Podle jejich měření se svítivost v lm při použití napětí o frekvenci 30 kHz zvýší o 20%. Podotýkám - speciální zařízení, nehovořím o typu zářivky, její životnosti při tomto napájení ani o dalších parametrech. Nicméně jako profesionálně změřený údaj jistě zajímavé.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 22.04.2002 - 09:58:22 )
Membrána Optimat.
Ptal jsem se tak před 14 dny, jak ji nahradit, tak pro Vaši informaci. Membrána kompletně zničená, resp. se protrhla. Jako havarijní řešení zafungoval pytlík od sypaného čaje. Jedna vrstva ještě pouštěla bublinky, dvě jsou v pohodě. Ten čaj jsem samozřejmě vysypal. :-)). Dnes jsem koupil šátek 100% polyester. Membrán bych z toho nadělal desítky, takže za 79 Kč v GLOBUSu je to snad vyhovující.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 22.04.2002 - 09:47:36 )
Re: Philips
Na http://www.lighting.philips.cz/lighting/prodejny/p.html najdeš kompletní seznam.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 17.04.2002 - 08:22:10 )
Sůl pro živorodky.
Jak pro zlepšení podmínek pro živorodky, tak jako první léčebný prostředek používám sůl. Kdysi jsem koupil někde v supermarketu celé kilo nejodidované soli. Teď mi ale dochází a nikde ji nemůžu najít. Kde ji kupujete vy, tedy pokud ji kupujete ?
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 16.04.2002 - 21:04:52 )
Poškrábané sklo.
Při čištění akvária od řasy používám škrabku se žiletkou a následně dočístím magnetickou stěrkou. Posledně jsem se vyděsil, když jsem zjistil, že cca 10 cm ode dna jsem si udělal tak 3 cm rýhu. Nic jiného na skle neprovádím, tak to musí být od té žiletky (?). Představa, že by se takový škrábanec mohl změnit v trhlinku a po té v destrukci akvária mě dost vyděsila. Mám se obávat nebo je to úplný nesmysl ?
--------------------------------------------------------------------------------
RMQ ( 9.04.2002 - 20:22:19 )
Re: IvoS - OPTIMAT za 50 kč - odchází mi membána
tak jsem experimentoval a vyšlo to. Vyrobil jsem dávkovač na CO2 ze "žanetky" - taková asi 150ml tlustá stříkačka, stojí cca 50 kč, jako membránu jsem použil hedvábí ze šátku / značka Seide, 0 kč - manželka o tom neví /. Hlavně tě asi zajímá membrána, jesli bude zájem, sdělím celý postup výroby. Hedvábí je materiál značně inertní - alespoň co pamatuji z chemie, takže by to mělo vydržet - čas ukáže.
--------------------------------------------------------------------------------
RMQ ( 7.04.2002 - 15:42:04 )
Re: IvoS - Membrány na CO2
tak jsem si zahrál na kutila Tima a také to tak dopadlo. Koupil jsem asi 1m zahradní hadice - ta průhledná - široká asi stejně jako nádoba OPTIMAT, ze stejné hadice jsem udělal asi 3/4cm širokou manžetu, nastrčil na nůžky a roztáhl trochu nad sporákem, aby šla nastrčit na kus hadice cca 15cm dlouhé. Jako membánu jsem zkusil 1 a 2 vrstvy hedvábí, přírodní - alespoň to, co jsem měl nestálo za nic, syntetické drželo déle, ale také trochu propouštělo po bublinkách, takže výsledek je k ničemu. Výrobek ale v akváriu nevypadá špatně - a hlavně lze spojit libovolné množství trubic. Takže jesli najdeš vhodný materiál, byl bych rád, budu také dále pátrat.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.04.2002 - 20:33:43 )
Zase CO2
Začínají mi odcházet věkem membrány, přes které se dostává do vody CO2 z jednotek OPTIMAT. Poraďte mi, čím je nahradit a kde to sehnat. Druhá otázka - existuje ještě jiné řešení než tlaková láhev, můj OPTIMAT nebo kvasnicový generátor? Optimat je docela dobrý, ale vadí mi, že potřeba zvýšit CO2 znamená zvýšit počet "trubek". A do toho se mi nechce....
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.04.2002 - 20:24:55 )
Re: Drobotina ancistrusu
Nikde v literatuře jsem se nedočetl, že když se do toho Ancistrus pustí, neví kdy přestat. Jak jsem zde počátkem března psal, také jsem objevil drobotinu. Tu pyšný otec vyvedl do houští někdy cca po 2 týdnech. Zde. Od pondělí tento týden se opět v dutině kořenu stará o další várku. Sice jsem nadšen, že se mu u mě líbí, jestli to takhle půjde dál, tak budu Ancistruse zadarmo nabízet také velice brzo.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.04.2002 - 20:13:05 )
Re: Princip čističek odpadních vod
Víte, spustil jsem si SEZNAM a na kličová slova jsem obdržel "8278 odkazů ve fulltextu". Skuste to také tak. Jistě se tu pár lidí najde, kteří budou vědět, co s tím, ale tahle diskuse je (nebo by alespoň měla být :-)) o rybičkách.
--------------------------------------------------------------------------------
Kersten ( 6.04.2002 - 16:32:49 )
Princip čističek odpadních vod
Zdravím všechny,
může mi někdo vysvětlit na jakém principu fungují komunální čističky odpadních vod a jakou roli v tomto procesu hraje kal? Nebo připadně kde bych našel informace na toto téma.
Děkuji !
Kersten
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.04.2002 - 17:26:50 )
Re: řasa a železo - IvoS
Ano, používám Tensococtailem. Spíše si myslím, že jsem to s tím Bioflorem (bylo to ono) přehnal. Asi řasy podporuje právě kombinace několika prvků. Ale to neříkám nic nového.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.04.2002 - 09:23:30 )
Re: Řasa a železo.
Podle diskuse bych si tipnul, že se jedná o stejnou - černou, štětičkovou. Měl jsem ji vyfocenou, ale teď to nemůžu rychle najít. Alespoň trochu je vidět na tomhle obrázku.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.04.2002 - 09:23:01 )
Re: Řasa a železo.
Podle diskuse bych si tipnul, že se jedná o stejnou - černou, štětičkovou. Měl jsem ji vyfocenou, ale teď to nemůžu rychle najít. Alespoň trochu je vidět na tomhle obrázku.
--------------------------------------------------------------------------------
Rosik ( 5.04.2002 - 09:01:17 )
Re: Řasa a železo.
Můžeš prosím napsat o jakou řasu se jednalo? Mě trápí už 3 měsíce sinice a i přes různé experimenty s dávkováním PMDD se jí nemohu zbavit. Ostatní řasy tam téměř nemám, jen trochu černé štětičkové, ale ta pokud je pouze na kamenech nevypadá špatně, tam mně nevadí.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.04.2002 - 08:48:29 )
Řasa a železo.
Rád bych připojil i moji skušenost. Bohužel čerstvou. Nebyl jsem spokojen s množstvím řas v akváriu. Vyzkoušel jsem tedy Algizit od TETRA. Výsledkem bylo, že sice zmizela řasa, ale s ní i většina rostlin. Hrůza. Nakoupil jsem tedy nové a abych jim udělal dobře, hnojil jsem ¨železitým hnojivem od Rataje. A odjel jsem na týden pryč. Výsledek mě po návratu totálně vyděsil. Tak jak vypadala řasa před touto anabází bylo směšné proti tomu, jak vypadala teď. Prostě všude a ta nejošklivější. Proč se připojuji k názoru, že se také může jednat o spolupůsobení Fe ? Okamžitě jsem vyměnil vodu, protrhal co šlo a jediné, co jsem nyní začal používat je PMDD. Co má větší vliv zatím nevím, ale faktem je, že na Eheim hadicích, kde předtím byla nejhorší se podstatnou měrou řasa zmenšila za pouhé tři dny. Zbytek uvidíme časem. Ještě bych rád navrhnul, prosím zůčastněné, aby odolali pokušení téměř anonymního dokazování vlastní pravdy a zůstali u akvaristiky. Stačí, aby jste si probrali tuto diskusi dva týdny dozadu a zjistíte, že z pohledu akvaristy začátečníka, nebo i pokročilého, kterého zajímají nápady druhých se nedozvíte nic.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 1.04.2002 - 21:48:31 )
Ještě k zářivkám.
Není nic poučnějšího, než nebýt 5 dni na netu. Myslím, že diskuse, která se tu rozpoutala kolem "nevinného" dotazu na zájemce o zářivku je opravdu zajímavá. Můj důvod, proč jsem to zde zmínil byl přesně odhadnut diskutujícími. Mám akvárium, kde potřebuji 30W zářivku a ta se opravdu špatně shání. A proč PHILIPS ? Prostě to chci vyzkoušet na vlastní kůži. Nehledejte v tom prosím nic složitého. Přesto VŠEM, kdo se zůčastnili děkuji, když nic jiného, zjistil jsem, že Aquarelle není žádná novinka. A to se v katalogu nedočtete.
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 30.03.2002 - 02:22:09 )
Re: "Speciální zářivky" (a humbuk kolem nich)
Když vidím ty "tisíce děkovných dopisů", tak snad abych začal ty drahé fialové zářivky taky prodávat a nabízet nešťastníkům, kteří podlehnou snadno reklamním sloganům...
Napsal jsem toto:
"Nerozumím moc tomu, proč se snažíte propagovat právě uvedený typ..." (Philips Aquarelle za 250,-)
Čímž jsem dal najevo, že deklarovaný výběr nechápu a možná mi někdo vysvětlí (- třeba IvoS, který v této konferenci není žádným nováčkem), proč vyvíjí tolik energie právě kvůli typu, který z hlediska růstu rostlin není ekonomicky výhodný. Kdyby napsal, že chce mít pěkně vybarvené ryby a rostliny stejně porostou (více či méně) dál, tak tomu porozumím a beru to jako jeho svobodnou volbu. Zajímají mě motivace, proč lidé nakupují konkrétní výrobky za ceny mnohonásobně přesahující ty "levné" a ověřené... přestože informace o jejich nižší funkčnosti oproti standardu jsou dostatečně známé (běží to tady pořád dokola...). Má ono slovo "speciální" (je to tak i v katalogu Philips, který mám před sebou) skutečně tak magickou moc?
Uznávám, že každý má svobodu volby, takže jediné, co mohu všem níže (ne)podepsaným souhrnně říci je: "Jsou to vaše peníze, naložte s nimi jak je vám libo!"
Já nakupuji bílé typy zářivek (120 cm/36W 60cm/18W) po kartonech ve velkoobchodě, kde se jejich cena pohybuje kolem 30 Kč/ks podle výrobce a typu. Standardní typy (cca 3000 lm / 36 W) s katalogovou střední délkou života kolem 9.000 hodin (a více). Občas se za tuto cenu objevují i v hypermarketech.
Rostliny pod nimi rostou k mé plné spokojenosti (a pokud nerostou, je chyba vždy jinde, než v barvě světla (spektrálním složení) či barevné teplotě. Řasy mi rostou taky (bez ohledu na barvu světla).
[ad: skypi...]
Připomínám, že růst rostlin se měří obvykle jako produkce kyslíku, nebo přírůstek hmoty za časovou jednotku. Nikdy ne prostřednictvím pohledu na pěkně aranžovaná akvária (na fotografiích). No a že pan Amano doporučuje "speciální" zářivky, které pak prodává, to snad patří k jeho obchodní profesi; jestli se mýlím, tak mě prosím opravte...
Dokáže mi některý z níže uvedených vysvětlit (i třeba jako návod pro ostatní zbloudilé...), proč bych měl přestat nakupovat bílé odstíny zářivek za nízké ceny a přejít k těm drahým, co mají nižší měrný výkon za cenu několikanásobně vyšší? (Chápu výjimku, kdy v dané délce není nic jiného ke koupi.)
Smím se také někdy v této diskusi zeptat?
Hlas lidu, hlas Boží... :
* Lucky (28.03.2002 - 22:00):
...Vladimír Pelikán opět někoho obviňuje z propagace...
* mip (29.03.2002 - 07:29):
...nerozumim moc tomu, proc se do kazdeho musite navážet...
...kde je v prispevku o tech zarivkach propagace?
* skypi (29.03.2002 - 14:59):
...že se...třeba p. Amano nezeptal p. Pelikána na to, jaké že to má ty zářivky a spektra používat, a doporučuje a tvrdošíjně používá "speciály" s vysokým výkonem v modré a zelené(!) části spektra - 8000 K.
* Rich (29.03.2002 - 21:24):
...Váš poslední výpad vůči IvoS už ani nebyl názor proti názoru...
Dokáže mi někdo z výše uvedených odpovědět na můj dotaz (a skypi na další dva starší)?
--------------------------------------------------------------------------------
Hobby ( 29.03.2002 - 08:48:10 )
Ještě zářivky ...
Přeji všem hezký den.A mám taky trošku do mlýna....
IvoS neuvedl(nebo jsem ji přehlédl) jednu podstatnou informaci,a to watáž zářivky,kterou si chce koupit.Pokud by se jednalo o zářivky tzv. standartní (18W-délka 60 cm a 36W-délka 120 cm)je cena kolem 250Kč opravdu dost vysoká,ale pokud se jedná o nestandartní zářivky (např.30W-délka 90 cm),tak už to není až tak nestravitelné.Např. cena obyč.trubice GE v délce 90 cm je cca 100Kč,ale chybí na ní jakékoliv údaje.Ale trubice Philips a Osram v této délce už stojí cca 180-220 Kč (v mém regionu).Navíc trubice těchto délek nekoupíte na každém rohu.A teď bych ještě chtěl vědet od p.Pelikána (já jako naprostý laik)v čem jsou ony katalogové údaje špatné,protože si myslím,že každý z nás má jiné podmínky (tím myslím umístění akv.,světová strana,počet ryb a rostlin,kvalita vstupní vody,teplota)a někomu bude vše prospívat pod touto starou a špatnou zářivkou a někomu nepomůže ani 10 nejnovějších výkřiků osvětlovací techniky a navíc papír(a katalog) snese všechno.A proto nemůžu odrazovat pesimistickými slovy někoho,kdo má zájem udělat svou vlastní zkušenost.I špatná zkušenost je zkušenost a často přinese víc než hodiny teoretizování o katalozích a cenách.HOWGH Fuj,to jsem se rozjel,ale slibuju,že už to víckrát neudělám.-o))
--------------------------------------------------------------------------------
mip ( 29.03.2002 - 07:29:02 )
Re: Philips Aquarelle ( zářivky )
Vladimír Pelikán ( 28.03.2002 - 18:43:58 )
Zacina mi to pripadat jak ve zvlastni skole. Zajimalo by mne, kde je v prispevku o tech zarivkach propagace?
Ja zase nerozumim moc tomu, proc se do kazdeho musite navážet...
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 29.03.2002 - 02:07:24 )
Re: Philips Aquarelle ( zářivky )
(Re: Lucky 28.03.2002 - 22:00)
No, když vím, že jsou katalogové údaje špatné a cena přemrštěná, tak já teda nevidím žádný rozumný důvod, proč bych trubice měl ještě zkoušet.
Moudrému napověz...
--------------------------------------------------------------------------------
Lucky ( 28.03.2002 - 22:00:48 )
Re: Philips Aquarelle ( zářivky )
Vladimír Pelikán ( 28.03.2002 - 18:43:58 )
Nerozumím tomu proč Vladimír Pelikán opět někoho obviňuje z propagace něčeho. IvoS pouze napsal, že má možnost sehnat Philips Aquarelle, ale že jsou v balení po 6 kusech a proto by rád zbytek nějakým způsobem udal. Philips možná vyrábí "lepší" trubice nicméně nechápu, proč by někdo nemohl tyto trubice s barevnou teplotou 10000K vyzkoušet "naživo" v akváriu, abysme tu neustále neoperovali pouze s teoretickými a katalogovými údaji. Osobně tyto závřivky určitě vyzkouším, teprve potom budu totiž schopen (alespoň subjektivně) posoudit jejich kvalitu.
A klidně mi zase napište, že moje kritika vůči Vám je už velikonoční, vánoční, či jakou chcete, tradicí.
Martin Šťastný
--------------------------------------------------------------------------------
Vladimír Pelikán ( 28.03.2002 - 18:43:58 )
Re: Philips Aquarelle ( zářivky )
(IvoS 27.03.2002 - 13:46)
Nerozumím moc tomu, proč se snažíte propagovat právě uvedený typ. Philips vyrábí mnohem lepší trubice (vyšší světelný tok, životnost atd.) než je zmíněný "historický" typ (navíc nesmyslně drahý). Nejmodernější typy (životnost kolem 20.000 hod, omezení snižování účinnosti v průběhu doby života) by měly stát řádově kolem 100 Kč, určitě ne 250,- !
--------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------
TomasT ( 28.03.2002 - 14:28:04 )
Re: Sháním neonky, tetry
Zkus se podivat na
ova.inecnet.cz/karel/nabidka.html.
--------------------------------------------------------------------------------
TomasT ( 28.03.2002 - 14:27:28 )
Re: Sháním neonky, tetry
Zkus se podivat na
ova.inecnet.cz/karel/nabidka.html.
--------------------------------------------------------------------------------
RadimP ( 28.03.2002 - 14:06:55 )
Re: Druhá zářivka s SUN-GLO
Mně teď momentálně nejde o cenu, ale o kvalitní osvětlení. Proto můj dotaz na druhou zářivku k té SUN GLO.
--------------------------------------------------------------------------------
RadimP ( 28.03.2002 - 14:05:56 )
Re: Pro Petra z Olomouce - síťka na plankton.
Nějaké síťky a síta jsem viděl v Hornbachu v Praze ...
--------------------------------------------------------------------------------
Ing. Ivan Krouský ( 28.03.2002 - 12:43:16 )
Pro Petra z Olomouce - síťka na plankton.
pěkné vyrábí p. Miroslav Procházka. Tel: 0606475211. Je to ale blízko Prahy. Nebude to pro tebe daleko?
--------------------------------------------------------------------------------
mip ( 28.03.2002 - 08:39:17 )
Re: Planktonní síťka - Petr
Koukni sem, 790Kc/ks.
--------------------------------------------------------------------------------
dadman ( 28.03.2002 - 08:00:14 )
Sháním neonky, tetry
Začal jsem budovat své druhé akvárium, potřebuji ho teď zarybnit. Sháním kontakt na brněnského chovatele, který mi nabídne lepší cenu než v obchodě na nákup cca 50-ti neonek. Dále budu kupovat různé tetry (červenoploutvá, červenoústá, krvavá, erythrozonus) celkem cca 60.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 27.03.2002 - 22:56:12 )
Re: Druhá zářivka s SUN-GLO
Osobně bych měl jen potvrzení toho, co se zde na diskusi dá dobře najít v historii. Speciální zářivky (a SUN-GLO jsem vyzkoušel osobně) vydrží max. tak 6 měsíců provozu. Takže se provoz docela prodraží.
--------------------------------------------------------------------------------
RadimP ( 27.03.2002 - 22:26:31 )
Druhá zářivka s SUN-GLO
Můžete doporučit druhou zářivku 30W k SUN GLO pro optimální osvícení akvária? Díky.
IvoS ( 26.03.2002 - 08:19:55 )
Hadice EHEIM
Hadice k externímu filtru EHEIM jsou zelené a průhledné. Což v případě, že tyto hadice jsou na mírně osvětleném místě, zapříčiňuje tvorbu řas přímo v hadici. A to zase snižuje průtok filtrem. Na webu jsem nalezl radu - omotat hadici černou izolační páskou. Tohle funguje docela dobře. Jak ale na vnitřní trubky uvnitř akvária. Tam to musím čistit štětečkem. Ten zvládne pouze rovné úseky a do zatáček se nikdy nedostanu. Nějaký nápad ??
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 26.03.2002 - 08:15:38 )
Re: řasy
Trošku bych polemizoval s Omni. Keramika do filtru je na usídlení kolonií bakterií naprosto v pohodě. Jinak s tím zbytkem souhlasím. Sám používám na vstupu hrubý molitan, uprostřed keramiku a na výstupu vatu. Také jsem dělal poklusy s různými náplněmi a neosvědčilo se vůbec nic. Když už to alespoň trochu fungovalo (měnilo pH, čistilo vodu a pod.), tak to zase tak rapidně snížilo průtok vody filtrem, že začala růst řasa znovu.....
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 23.03.2002 - 15:47:02 )
Re: Zářivky Philips TLD
Vím, že nejsou speciálně určené pro akvaristiku. Jediný důvod, proč jsem je kupoval byla slibovaná délka životnosti. Jsou to zářivky číslované jako TLD 30W/840 a TLD 30W/827. Dokonce mám i produktový list. Ale vybíral jsem je stejně pouze podle barvy světla. Každopádně, po výměně se kytky mohly zbláznit radostí. Možná by to mohlo být tak, že Philips garantuje pokles svítivosti, ale už ne změnu spektra a ta by mohla být zásadní pro kytky..(?) Nevím.
--------------------------------------------------------------------------------
Ing. Ivan Krouský ( 22.03.2002 - 16:52:57 )
RE: IvoS zářivky Philips TLD
Myslím, že užívání speciálních zářivek pro rostliny, třeba Philips je zbytečné. Tyto speciální zářivky mají převahu vyzařovaného světla v oblasti červené barvy. Není to ale tak, že by na červené světlo měnily vyšší % přiváděné energie. Vyzařují v oblasti červené barvy zhruba stejně jako naše běžné zářivky. Nebo jinak, ty speciální mají potlačeny jiné barvy spektra než červenou. Přirozeně pak mají celkově menší účinnost. Praxe potvrzuje, že pod běžnou zářivkou (nejlépe teplá bílá) rostou rostliny stejně jako pod speciálními.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 22.03.2002 - 13:22:15 )
Zářivky Philips TLD
Máte někdo dlouhodobou zkušenost s těmito zářivkami ? Dle výrobce by měly vydržet cca 3 roky (s omezeným svícením 10 let). Jenže u mě se nyní daří rostlinám tak, jako před cca 3/4 rokem, když jsem vyměňoval obyčejné zářivky za tyhle. Nechce se jim kořenit, uhnívají u konce a přitom v prostoru akvária rostou i když rozhodně ne rychle....
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 6.03.2002 - 21:07:05 )
Re: Ancistrus dolichopterus - Gold
Pokud chcete vidět, kde jsem ho objevil, tak tady.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.03.2002 - 21:39:00 )
Re: Ancistrus dolichopterus - Gold
Takže Vážení !!! Napadlo mne posvítit si do uvedeného kořenu. Je to opravdu samec a chová se přesně podle encyklopedie. On se tam stará o potěr !!! Je tam docela velké hejno mladých a už teď přemýšlím, co s tím budu dělat. Takže docela dobrý konec problémů, viďte !:-)))
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 4.03.2002 - 22:25:09 )
Re: Ancistrus dolichopterus - Gold
Tak to by odpovídalo. Ničil jsem řasy chemicky (Algizit od TETRA) a tohle by mohla být reakce. Vyměním vodu a uvidíme.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 4.03.2002 - 09:18:20 )
Ancistrus dolichopterus - Gold
Vrátil jsem se z týdenní dovolené a zmíněný Ancistrus nebyl k nalezení. Po hodině jsem ho objevil zalezenýho v dutině kořenu. Podle vzhledu mu nic není, ale nevylezl ani na krmení a ráno byl stále uvnitř. Podle některých příznaků by to měla být samice. Je možné, že se chystá na tření ? Jenže ten kořen je nastojato a dutina nahoře velká a otevřená. Zkoušel jsem ji vyhnat, ale nepodařilo se. A násilím to dělat nechci. A tak mi nezbývá, než čekat a kontrolovat, jestli ještě dýchá....:-) Alespoň jsem jí tam hodil krmení...
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 18.02.2002 - 21:59:51 )
Re: Zarivky
Já jsem tyhle zářivky koupil v BAUMAXu. Jak bílou, tak i "sluneční" variantu. Adresy si nepamatuji, ale je jich po Praze dost.
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 5.02.2002 - 22:56:51 )
Týdenní spínací hodiny za 299,- Kč
Pokud máte zájem o spínací hodiny z BAUMAXu za 299,- Kč, koukněte se na Tohle..
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 30.01.2002 - 08:50:57 )
Jarní únava ?
Každé ráno, při zapnutí osvětlení jsou rybičky "veselé a hravé". Večer je to úplně jinak. Schlíplý ocas, polehávání na dně. Zvláště Platy. Kyslík to nebude, to by bylo asi opačné pořadí problémů. Nekvalitní voda také ne, protože druhý den se jev opakuje, t.j. ráno vše v pohodě. Může to být vliv relativně vysoké teploty 28°C, která se mi kvůli topné sezóně nedaří snížit. Také návyk na kyslík. Po ročním provozování provzdušnění akvária jsem vzduchocou pumpu před 14 dny zrušil, lapání po vzduchu u hladiny se ale nekoná. Nebo jarní únava z celodenního plavání ? "-)))
--------------------------------------------------------------------------------
IvoS ( 9.12.2001 - 13:15:30 )
Teploty v akváriu.
Tohle téma sice bylo aktuální v létě, ale.... Začala topná sezóna a bydlím v domě, kde se topení reguluje "oknem". A akvárium mám u topné stěny a tak mají rybičky trochu tepleji. Mám tam zvláště živorodky a u těch je dle příruček 28°C tak maximum. Pokud ale nechám zavřený horní kryt, dostávám se k 30-31°C. U ryb pozoruji, že začínají polehávat na dně. Vyřešeno tak, že jsem pootevřel horní kryt. Tím se sice zase práší dovnitř a podstatně intenzivněji vypařuje voda, je to ale jediné řešení. Jaká je max. teplota, kterou tyto ryby ještě snesou ?
--------------------------------------------------------------------------------
| < Předchozí |
|---|
