Původně jsem vyměňoval 1/3 obsahu vody týdně.Musím říci, že při změně akvária na 200 litrů to již není tak jednoduché a asi i účelné. Dnes měním 1/3 vody tak 1x za dva až 3 týdny, bez významných problémů i déle. Usazené exkrementy odsávám tak, že na hadici, kterou vypouštím vodu mám nasazen zvon, původně z čistícího udělátka Tetra. Funguje to bezvadně. Vyměňovaných 60 litrů je dostatečných na celkové vyčištění dna. Zatím jsem ale nikde nenašel odpověď na otázku, jak často takové čištění provádět. Po cca dvou týdnech se již na dně povalují kousky všeho možného, listy, části rostlin, atd. Nezapomeňte, že živorodky jsou bíložravci a tak se rostlinami s oblibou přiživují. Na druhou stranu jsou exkrementy důležitou součástí koloběhu jako hnojivo pro rostliny. V případě extrému - asi 6 týdnů bez výměny vody a bez čištění - bylo akvárium docela čísté. Nejvíce to bylo znát na množství rostlin, kvůli kterým neněli ryby skoro kde plavat. Řasy nebyl problém.
Pro odstranění řas ze skel používám "dvoufázovou" metodu.
Nejprve oškrábu řasu takovouhle škrabkou, která je vybavena žiletkou. Původně jsem používal škrabku, na konci s tvrdou textílií, ale ta se neosvědčila na řasu, která je již starší a pevněji přichycená. Žiletka je skvělá a udělá spoustu práce. Po výměně vody je tak do druhého dne vidět, kde jsem neprojel žiletkou, kde řasy zůstaly, nebo jsou odstraněny nedokonale. Pak nastupuje druhá fáze - magnetická škrabka s již výše zmíněnou tvrdou textílií, jako je např. na houbičce na nádobí. Tou zajedu do všech koutů, které jsem před tím minul, nebo zapoměl. Celkový efekt je naprosto vyhovující, i když řasu z rostlin tímhle nedostanu :-))). Druhý konec škrabky, který by měl sloužit pro účely sázení rostlin jsem nikdy nepoužil a myslím si že ani nepoužiji.
Používané chemikálie:
Otevřeně musím přiznat, že již delší dobu jsem si téměř jist, že vůbec nemá smysl do vody nic dávat. Stačí se podívat na výše zobrazený graf aby bylo zřejmé, že pouhý experiment s kvasnicovým generátorem CO2 dokázal vychýlit chemizmus zdejší vody. Ostatní změny nevybočují z mezí kolísání, měřitelného v domácích podmínkách. Přesto jsem postupně za dobu svého akvaristického snažení shromáždil několik přípravků a ingrediencí, které více-méně do vody přidávám.
Aquaregulátor - přípravek pro úpravu vody. Měl by z vody odstranit chlór a těžké kovy, takže vodu připraví pro použití v akváriu bez nutnosti vodu odstát. Zatím jsem se ale nedočetl, co se s tím tedy děje. Přemění tyto škodlivé chemické prvky na neškodné, nebo se vyloučí do okolního vzduchu ?? Nebo pracuje s látkami v akvarijní vodě, kterým nedovolí státi se škodlivými v okamžiku přilévání té vodovodní ? Odpovídající množství Aquaregulátoru smíchám s vodou v láhvi a naleji do akvária při současném napouštění vody přímo z vodovodu.
Sůl - používám obyčejnou sůl s jódem. Ta bez jódu je obtížně sehnatelná a drahá. Dnes již obyčejnou sůl. Jak se vyjádřil jeden z diskutujících na WEBu - "I ryby mají štítnou žlázu". Přidávám jednak kvůli živorodkám, jednak jako první léčivo při problémech. V objemu 1 zarovnaná polévková lžíce při výměně 1/3 oběmu vody, t.j. cca. 60 litrů. Přidávám ji po celou dobu existence akvária a ryby jsou docela spokojené.
Aquatropic -přípravek který má zlepšovat vlastnosti vody, resp. upravovat vodovodní vodu na vodu subtropickou. Mám potvrzeno, několikrát se mi rybičky vytřeli den po výměně vody, sexuální aktivita samců výrazně vzrůstá. Na druhou stranu obsah výrazně spolupracuje na zanášení hadic filtru. Dnes již nepoužívám.
Aquaflor - hnojivo na rostliny na bázi rašelinového výluhu. Dnes již nepoužívám jednou za 3-4 týdny, místo rašelinových granulí ve filtru. Současně snižuje množství světla dopadajícího na rostliny.
TETRA AquaPlus - Vitamínový koncentrát. Používám jen zřídka.
BioFlor - hnojivo obsahující jako hlavní složku Fe- železo. Občas, když si vzpomenu, jednou za měsíc, dva. Obsahuje sice železo a další prvky nutné k dobrému růstu rostlin, dle všeobecného názoru (ne nutně platného, ale i mého) obsahuje také prvky které podporují růst řas. Dnes již nepoužívám.
Chemické parametry vody měřím pomocí kapkových měřících přípravků Rataj a Sera. S tím co naměřím ale spokojen moc nejsem. Ono když máte určit, jestli je ta zelená stejná jako tahle zelená na potištěném papíře, nebo přece jen trochu zelenější, tak ty výsledky moc důvěryhodné nejsou. Rovněž fakt, že i když rostliny rostou jako o závod, rybám se daří a řasa nikde a současně výsledky chemických rozborů jsou v podstatě úplně stejné jako v době, kdy bylo vše špatně, ve mě rovněž vzbuzuje pochybnosti jak o použitých měřících metodách, tak i o důležitosti těchto parametrů pro běžný chov tropických ryb. Zdůrazňuji běžný chov, nikoliv šlechtitelské snahy.
A tohle prohlášení se opírá o naměřené hodnoty:
Na základě diskusí na WEBu jsem se pustil do experimentování. Vzal jsem nejodolnější rostlinu (snad) a současně nejvíce napadenou Ruduchou a použil jsem:
- 5 litrů vody
- 30 ml SAVO
- 2 minuty
a vše jsem spojil. Rostlinu jsem již jednou úplně "odlistil" a přesto na ní Ruducha přímo kvetla. Takže tohle byl takový pokus před smrtí. Rostlina se sice vzpamatovala, ale protože je to jednoznačně nejpomaleji rostoucí rostlina v akváriu, stále je tou, která byla jako jediná napadena řasou. I když v naprosto minimální podobě. Nakonec jsem rezignoval a nahradil ji rychle rostoucími druhy. Ty se musí často zkracovat a proto se vlastně nemá řasa jak uchytit a neprosperuje.
Hnojení akvarijních rostlin pomocí PMDD.
Pomocí zdrojů z WEBu jsem si pořídil komponenty na přípravu PMDD. Pro ty, kterým se to nechce hledat, kopie receptury ze stránek Rosika:
Jak tedy namíchat PMDD? Já postupuji takto:
Do půllitrové umělohmotné láhve od nějakého nápoje nasypu všechny pevné komponenty a pak to zaliji vodou a dobře promíchám. Protože málokdo má k dispozici tak jemnou váhu, aby mohl odvážit přesná množství a popis 1 kávovou lžičku nebo 3 polévkové lžíce je také zavádějící, uvádím zde odpovídající objem v ml. Pak je snadné vzít si malou štamprli (20 ml) a podle ní odhadnout kolik toho do směsi nasypat. Dávkování je následující:
K2SO4 - Síran draselný - 14 g - odpovídá asi 11 ml - velmi špatně se rozpouští
KNO3 - Dusičnan draselný - 6 g - odpovídá asi 6 ml - známý pod názvem rychlosůl
MgSO4-7H2O - Heptahydrát síranu hořečnatého - 33 g - odpovídá asi 33 ml
Fe, B, Mn, Mo, Zn ... - Stopové prvky a především železo - 15 g - odpovídá asi 21 ml
H2O - Voda nejlépe destilovaná - 400 g - odpovídá přesně 400 ml
V originálním návodu je sice uváděno že směs stopových prvků se má dávat 9 g, jenže tam je použit jakýsi Chelated Trace Element Mix, který má obsah železa kolem 7%. U nás dostupný Tenso coctail má jen 3,84 % - proto to navýšení na 15 g. Zvyšuje se tím ovšem hladina i dalších stopových prvků. Snad by neměly škodit. To zatím nemám prověřeno. Dávkuje se 3 - 5 ml / 100 l / den.
Tohle tedy dávkuji zatím cca 5 ml/100l denně - 10 ml na akvárium. Dnes akvátium a hlavně řasa vypadá následovně:
Po cca 14 dnech první dojmy a pozorování. PMDD začíná fungovat. První várka byla chybně namíchána a tak se nijak výrazně neprojevovala. Nová, kterou jsem začal aplikovat cca před týdnem se již výrazně projevuje.
Na obrázku je patrný ústup řasy. Rozhodně se tedy nedá říci, že by řasa mizela, ale zpomalil se její růst. Současně, díky výraznějšímu růstu rostlin si můžu dovolit více protrhávat rostliny a tedy ničit ty listy, kde již řasa je. Na kameni na pozadí je dobře patrná řasa, subjektivní pocit je ten, že ustupuje. Uvidíme tak za měsíc, co to udělá. Ryby nereagují nijak.
Rostliny reagují na hnojení PMDD růstem. A to značným. Rychlerostoucí typy se zbavily řasy poměrně dobře. Respektive jsem je protrhal a na nových výhoncích je již řasa minimálně. Červené typy, které i s PMDD nic zázračného nepředvádí se zase pokrývají řasou. Všechny jsem zlikvidoval a nechal jen horní stonky bez řasy. Zatím to vypadá, že to bude fungovat. Pomohla také kombinace s novými zářivkami a elektronickým předřadníkem. Rostliny typu Cabomba hlauhinesys se drží a Cabomba aquatica je na tom skvěle. Zatím ale čekám. Krásně je vidět rozdíl v kvalitě rostlin na fotografiích zde a tady.
PO4 a NitratEX 36000
V rámci snahy o kvalitní provozování akvária jsem přistoupil i na měření fosfátů a chemickou úpravu dusičnanů - NO3. Test PO4 od TETRA ukázal, že hladina fosfátů je na úrovni 1 mg/l. To by se vzhledem ke škále na stupnici mělo pohybovat v dolní úrovni výskytu. Na druhou stranu, podle dostupných informací by se bez problémů měl dostat na 0,1, nebo i 0. Každopádně, testů je k dispozici mnoho, přípravek na redukci jsem v obchodech nalezl také - JBL - PhosEX.
PO4 v krmivech
Jak je čitelné v diskusi, může to být také jedna z příčin růstu řas. Koupil jsem tedy prostředek PhosEX od firmy JBL. V návodu jsem se mimo jiné dozvěděl, že přírodní hodnoty PO4 jsou někde kolem 0,001 - 0,01 mg/l. Také se zde píše, že častou chybou akvaristů, která zvyšuje PO4 v nádrži je, že mražené krmení dávají do akvária bez propláchnutí. Skusil jsem tedy rozmrazit v cca 1 dl vody mražené patentky. V roztoku jsem pak změřil PO4. Hrůza - hodnoty byly kolem 5-10 mg/l. To by ale znamenalo, že mražené směsy, např se špenátem, které principiálně nejdou propláchnout čistou vodou jsou nepoužitelné. Pak mě ale napadlo porovnávací měření. Vzal jsem stejný objem vody a nasypal jsem do něj standardní dávku sušeného krmiva TetraPhyll a cca po 10 minutách změřil také - 5 mg/l PO4! Samozřejmě, že jsem ještě pro jistotu změřil vodu z vodovodu - 0,00?
Závěr?
Snad jen, že proplachovat mraženou stravu asi nemá moc smysl. Pokud ji tedy používáte jen občas, nikoliv jako základní krmivo. A pokud krmíte sušenou i mraženou stravou a to i kvalitní, PO4 se Vám do akvária jen hrne. A pokud ho ryby nestačí zkonzumovat, bude to asi základní vstupní brána pro PO4 do Vašeho kavária. Nakolik bude PhosEX účinný při jeho odstraňování uvidíme.
P.S. bylo by zajímavé vědět, jak se úroveň PO4 pohybuje v akváriích, které slouží spíše pro pěstování rostlin.
Na základě diskuse na Diskusi jsme se dohodli, že skusíme připravit metodiku a změřit rozdíly v hodnotách PO4 v jednotlivých typech krmiva:
- 5 ml krmiva + 100 ml destilované vody
- promíchat a nechat 30 minut
- změřit obsah PO4 v tomto roztoku
- po pár vzorcích úprava měřících jednotek
- smíchat 5 ml roztoku a 5 ml destilované vody
- smíchat 2,5 ml roztoku a 7,5 ml destilované vody
Výsledky jsou jednoduché a zajímavé zároveň. V prvé řadě selhala měřící metoda. I při ředění 2,5 ml roztoku s 7,5 ml destilované vody kalorimetrická metoda stále ukazuje hodnoty PO4 v úrovni 5 - 10 mg/l, což je limitní hodnota testeru. Snížit množství krmiva téměř nejde kvůli nepřesnosti dávkování. Snad jen podstatně zvýšit objem roztoku ze 100 ml tak na 400-500 ml nebo i více. Počet pokusů v testu je ale omezen a test je docela drahý, takže jsem tímto své testy ukončil. Snad na ně někdo naváže a zjistí, jak to tedy s PO4 v akvaristických krmivech je. Následuje obrazová fotodokumentace.
|
První sada měření. Roztok 100 ml destilované vody a 5 ml jednotlivých typů krmiva. |
|
První měření PO4 přímo tohoto roztoku |
|
Porovnání "barvy" pro TetraMind a TetraPhill. Je vidět, že v této koncentraci jsou hodnoty téměř totožné. |
|
Bohužel, při zředění roztoku na cca 30%, t.j. 2,5 ml původního roztoku a 7,5 ml destilované vody zjistíme, že je to téměř totéž. |
| Měření PO4 |
PO4 mg/l ve 100 ml |
Rozdíl PO4 mg/l ve 100 l |
| TetraMin |
5 |
0,005 |
| TetraPhyll |
5 |
0,005 |
| TetraRubin |
5 |
0,005 |
| Cyclops mražené PL |
5 |
0,005 |
| Nitěnky mražené |
5 |
0,005 |
Hladina PO4 je v krmivech jako takových vysoká. Na druhou stranu, koncentraci PO4 ve 100 litrech vody by tedy taková dávka měla zvýšit pouze o 0,005 mg/l. Tedy na mnou změřenou hodnotu až 1 mg/l by to znamenalo pro 200 litrové akvárium s 160 l vody 1*1,6/0,005 = 320 dávek. Tedy cca pět měsíců krmení bez výměny vody. Je zřejmé, že JEN v krmení to tedy nebude.....
Likvidace NO3 v akváriu.
Společně s testem PO4 jsem koupil i přípravek na redukci NO3. Jak je vidět v jiných částech tohoto WEBu, NO3 se v tomto akváriu pohybuje v úrovni 40 - 60 mg/l vody, což je hladina docela vysoká. Proto mne přípravek, který sliboval absorbci až 9 mg NO3, docela zaujal. Po jeho instalaci do filtru dle návodu jsem začal měřit parametry vody a zjistil následující:
- počáteční hodnota NO3 - 60 mg/l
- do 24 hodin se snížila na 40 mg/l
- do dalších 24 hodin na 20 mg/l
- dále se již nesnižovala, naopak, postupně začala hladina NO3 opět narůstat až na původní hodnoty.
Co z těchto měření plyne:
Vzhledem k cca 160 l akvarijní vody lze vypočítat teoretickou hodnotu celkového objemu NO3 v akváriu: 160 * 60 mg = 9600 mg. Tedy při úplné absorbci "zbyde" v akváriu 600 mg NO3: 600/160 = 3,7 mg/l. Celkový proces proběhl během 48 hodin. Ryby to nesly dobře, nicméně se začala tvořit zelená řasa. Takže shrnuto. Přípravek je dobrý na akutní snížení NO3 v akváriu, Funguje dobře a rychle. Při poklesu NO3 pod hodnotu 10 mg/l však vzniká nebezpečí tvorby škodlivých látek ve vodě a přitom akvarista není schopen proces absorbce regulovat jinak, než opětovným rozebráním filtru a vyjmutím přípravku.
Stejnou službu nám však udělá pravidelná výměna vody, i když v některých oblastech Čech má již voda z vodovodního kohoutku hodnoty, které bych očekával tak po 2-3 týdnech v akváriu. Bohužel. A stav, kdy se mi vyplatí raději rozebrat filtr, než vyměnit vodu si zrovna představit nedovedu.
Takže vyzkoušeno a zavrhnuto.
Přípravek NitraEX 36000 dělá to co má, ale k užitku to není.
| Další > |
|---|
